Images tagged "preslicka"

Přeslička

0 komentářů u „Images tagged "preslicka"“

  1. Witaj Kolego
    Wspaniałe te Twoje okazy drewna ,robią wyśmienite wrażenie,GRATULACJE!!
    Zapraszam serdecznie do naszego Towarzystwa ( TPSD) ,bardzo miło nam będzie widzieć Cię w naszych szeregach.
    kornik

    Odpovědět ↓

  7. zdravím vás,v brzké době budu mít cestu do podkrkonoší za acháty a když jsem tu viděl dřeva za studence tak mě napadlo,máte sám s touto lokalitou zkušenosti? co se dřeva týče, zda je možno tam ještě něco rozumného objevit bez kopání,díky

    Odpovědět ↓

  8. Hledat na pole ve Studenci bych asi už nešel, nicméně šance tam stále jakási může být. Otázka je, jestli by to úsilí bylo vykompenzováno nějakým solidním nálezem, protože tam můžete jet klidně 4x a nenalézt nic, což je dost pravděpodobné.

    Odpovědět ↓

  9. Moc pěkné , nechcete se podělit o nějaké bližší určení oblasti kde lze tyto nalézt ? český ráj je poměrně rozsáhlý .. 🙂

    Odpovědět ↓

  10. a ješte by mě zajímalo jaký má tento exemplář rozměry? stačí délka podstavce na kterém je pro lepší představu , díky

    Odpovědět ↓

  11. Ten kámen má 12,5 cm na šířku a 10 cm na výšku. Jinak co se týká lokality, řekl bych to takhle. Holky a auta se nepůjčují a lokality se neprozrazují. Tak se nezlobte, ale sám jsem rád, že to tam není jak na Václaváku.

    Odpovědět ↓

  13. Františku, je to hezky zpracovaná stránka, hezky vybroušené vzorky výborné kvality. Rád bych si přečetl Vaše pojednání o leštění dřev.
    Možná bych doporučil trochu učesat témata, je to hodně pomíchané a pak mi vadily občasné hrubé chyby. Když si text napíšete nejdřív ve wordu, sám Vás upozorní na chybu. Jinak ale moc hezké.
    J. Bláha

    Odpovědět ↓

  14. Děkuji za upozornění, co se týká leštění tak se pokusím v dohledné době nějaký ten článek napsat, témata třeba časem rozšířím a nějak učešu. Momentálně jsem jaksi zaneprázdněn a nestíhám sem ani dávat nové příspěvky.

    Odpovědět ↓

  15. Dobrý den
    nemine den abych ve svém pc nekliknul do mých oblíbených záložek kde mám uložené Vaše stránky.
    Každý den tady slintám a kochám se tím co nám tady pod nohama příroda zanechala.
    Martin Svoboda,Bělá pod Bezdězem.

    Odpovědět ↓

  16. Dají se stále sehnat za pár korun/dolarů. Nevýhodou je, že kmeny z těchto lokalit nejsou moc barevné (bílé, šedobílé, šedohnědé) a jsou poměrně porézní. To samozřejmě nahrává místním podnikavcům, kteří kameny velice rafinovaně barví/vypalují etc. Což pěkně demonstruje většina zobrazených exponátů. Zdá se, že pouze vzorek 4 a 6 (počítáno shora) má originální zbarvení. Přírodní kameny jsou pak o něco dražší.

    Odpovědět ↓

    • Tak trochu si nedokážu představit jak to dobarvovali, protože toto je uřízlé ze špalku který měl půl metru a má to 7 cm tloušťku.

      Odpovědět ↓

      • V jejich prospěch hraje čas, takže špalíky ponoří na několik týdnů/měsíců do barelů s obarvenou vodou. Ta pak pomalu difuzí proniká dovnitř. Jelikož jsou různé části kamene různě porézní, tak do sebe dostanou jiné množství barvy, a tudíž jiný odstín. Občas kameny vypalují. Občas se máčely i do roztoku cukru a pak do kys. sírové – ta dehydratovala cukr (karbonizovala ho) a kameny pak byly tmavé.

        Odpovědět ↓

  17. Ten svět je malej 🙂
    Nějak jsem na netu hledal dílenské nářadí a zase jsem skončil u kamenů. A po chvilce brouzdání na téhle stránce na Martina S. Tak ho pozdravujte 🙂
    Já jsem tedy achátkář, ale rád se juknu i na dřeva.
    S pozdravem,
    Michal

    Odpovědět ↓

  18. Bylo by možné příště k fotkám poznamenat velikost kamene, nebo jednotlivé exempláře fotit s objektem známé velikosti (krabička od zápalek, zapalovač, pravítko, etc.), abychom měli představu o rozměrech?

    Odpovědět ↓

  19. Ahoj Františku tak už jsem našel tu bublinu kam se může něco napsat.Tvoje Psaronie jsou prostě ůžasný a měl jsem tu možnost je vidět na vlastní oči a přeju ti další do tvé sbírky…. M.S.

    Odpovědět ↓

  20. Moc pěkná Psaronie, mám trochu prochozenou lokalitu Lužná, zatím jsem na podobný exemplář nenarazil, jen samé Kordaity, ale hezky vybarvené. Je mi líto je řezat; po vyčištění jsem je navoskoval a vypadají krásně.
    JB.

    Odpovědět ↓

  21. Abych řekl pravdu, tak jsem jiné kusy až na pár menší kousků neviděl. Takže je to z této lokality poměrně veliká vzácnost.

    Odpovědět ↓

  22. Tohle je středně nadprůměrný kousek z Nevady, kde se těží ze sopečných tufů v oblasti Virgin Valley. Všechno to jsou relativně mladá terciérní dřeva pokryta drahým opálem. Bohužel jejich cena je nepříjemně vysoká (a mnohokrát to ani nepodpovídá kvalitě). Tyhle opály navíc mají tendenci časem blednout a pukat. Mnohdy je nutné jednotlivé špalíky a třísky uchovávat pod vodou, aby nepřišly o typický lesk.

    Odpovědět ↓

  23. blahopřeju k prvním narozeninám:-)) nevím jak ostatní ale mě jste svojí prací v této oblasti inspiroval a letos doufám budu mít čím přispět,díky a pokračujte:-)

    Odpovědět ↓

    • Tak výborně, jsem rád, že to má pozitivní dopad na některé návštěvníky tohoto webu a třeba se to tu časem začne více hýbat ;).

      Odpovědět ↓

  34. Dobrý den,
    máte perfektní vzorky, a co mně těší nejvíc z našeho kraje. Líbí se mi i Vaše webová prezentace.
    Já bych měl něco z Pastuchovic, něco z okolí Lán a raritně od nás z Podlesí. Taky nějaké drobnosti z Kremničky. Pak taky nějaké Tempskie, ale ty moc estetické nejsou, nicméně jsou zajímavé.
    Možná by Vás něco z toho upoutalo.
    Pokud budu mít chvilku přes víkend, nafotím a pošlu.
    Zdraví LB.

    Odpovědět ↓

  38. věřte že když tu týden nic nového není tak mě začínají jímat obavy že se ten bodrý sběratel na to veřejné prezentování už vykašlal pro zdánlivý nezájem obecenstva:))

    Odpovědět ↓

  39. Já děkuji za starost o tento web a nemusíte mít obavy, že by to tu v nejbližší době skončilo. Dřev je zatím dost, jen je potřeba je zpracovat. No a elán zatím také je, ačkoliv jsem nečekal, že všichni co sem chodí, budou mlčet jak tajemný hrad v Karpatech ;).

    Odpovědět ↓

  40. No a co třeba přidat samostatné diskusní fórum kde by mohli návštěvníci přidávat vlastní ukázky a třeba i s vámi vést debaty na toto téma? Je ovšem otázka jestli mají ostatní k tématu co říct,nevím kolik lidí sem chodí a jak moc se tomuto věnují,to by se aspoň vidělo:)

    Odpovědět ↓

  41. Chodí sem kolem 20 lidí denně, nicméně forum je trochu ošemetná věc, protože by muselo být kvalitní s nějakou ochranou, jinak by jsme se z toho spamu zbláznili. Už teď musím mít ochranu i na tyto komentáře, protože se denně snaží spameři zasílat nelegitimní komentáře na tyto stránky. Každopádně článek není problém vydat, stačí poslat fotky a nějaký pokec o tom, co člověk chce vystavit a já to sem dám. Tedy pokud to nebudou jen nějaké střepy z pole, které se na dané lokalitě válejí v kvantech ;). Chtěl bych tu mít vesměs co nejkvalitnější obsah, aby to lidi bavilo.

    Odpovědět ↓

  46. Před 40 roky jsem měl možnost v Brně u svého přítele vidět fantastickou kolekci mnoha zkamenělých dřev, která nalézal u svojí babičky v Chrášťanech u Rakovníka, kam jezdil na prázdniny. Jako chlapec sbíral kameny a tak zde chodil po polích, kde nalézal zkamenělá dřeva. Tehdy možná měl to štěstí, že se oralo až půl metru hluboko. Nikdy bych nevěřil, že u nás jde nalézt zkamenělé dřevo tak krásných barev.

    Odpovědět ↓

  47. Sbírám minerály již 50 roků a hlavně vltavíny. Okrajově se zajímám také o zkamenělá dřeva, protože jsou často doprovodným znakem vltavínových třetihorních sedimentů. Mnoho dřev je také v mojí sbírce.
    Jsem rád, že jsem objevil tuto krásnou stránku u sběratele, který se s láskou věnuje zkamenělým dřevům tak intenzivně, tak jako já 50 let vltavínům.

    Odpovědět ↓

    • Jsem rád, že se Vám moje stránky líbí a doufám, že je budete nadále do budoucna navštěvovat, protože stále tu bude něco na koukání.

      Odpovědět ↓

  48. Nevím,proč mi mazes zprávu,když ta pecka z Chrastan vypadá úplně jinak,než popisujes.Já jsem ji Jardovi výměnil.S pozdravem .

    Odpovědět ↓

    • Já bohudík žádné zprávy nemažu a tak nějak si ani nepamatuji, že by jsme se znali, natož si tykali. Takže, vysvětlete v čem je problém ať se tu můžeme pobavit o konkrétní věci.

      Odpovědět ↓

  49. Dobrý den,
    doufám, že jsem správně. Já jsem na PC antitalent.
    Musím přiznat, že se v kamenech vůbec nevyznám, ale moc Vás obdivuji!!! Je na Vás znát, jak tím žijete a obdivuji vaši sbírku. Nikdy jsem neviděl zkamenělé dřevo a je to opravku krása. Je fascinující vidét tu nádheru v řezu.
    Přeji Vám, spouty krásných nálezů do budoucna!!!

    Odpovědět ↓

    • Já děkuji a třeba se jednoho dne odhodláte také sbírat nějaké ty dřeva či minerály. Je to bezva koníček, který je ušlechtilý a krásný zároveň.

      Odpovědět ↓

  51. Pro mě je váš web prostě pohádka, fantazie, inspirace !
    Nevzpomínám si, že bych něco podobného někde viděl !
    Obdivuji co jste dokázal !

    Ať se vám daří a přeji spousty hezkých nálezů !

    Odpovědět ↓

    • Já vám děkuji, tohle je přesně to co mi dává smysl a motivuje mě k dalším článkům o tomto bezva koníčku. Vůbec mě celkově překvapuje, jak lidé na tento web pozitivně reagují. Každopádně přeji každému ať najde něco perfektního na svých i na lokalitách kam chodím já, protože já jsem rád když se objeví něco nového v našich luzích a hájích.

      Odpovědět ↓

  52. To je prostě sbírkový kus z kategorie „ULTIMÁTNÍ VZORKY“ !
    Moc gratuluju k takovýmu přírustku !
    To bych postavil místo televize a po večerech bych se na to koukal .
    Je neuvěřitelný co ta příroda dokáže .

    Odpovědět ↓

  54. Dnes jsrm objevila…take sbiram zkameneliny, mam par peknych kousku a ivlastni nalezy ze slanska a novopacka. V pripade zajmu poslu fotky….preji hodne krasnych nalezu, i ja jsem velky nadsenec, ktery hleda a ma radost z k azdeho kamene…je to nadhera!

    Odpovědět ↓

  55. Dobrý den,
    pokud budete chtít, tak se samozřejmě velice rád podívám na kousky, které máte Vy, klidně to pošlete.

    Odpovědět ↓

    • Dobrý den.. Jednou jsme posílal příspěvek k podobnosti zk dřeva z Kryr a Líně.. A teď vám konečně mohu ukázat kámen co jsem si nechal říznout.. Jenom netuším kam mám vložit foto?
      S pozdravem J.Vítek

      Odpovědět ↓

  56. Ty modré barvy mne u Chrášťan nepřestanou uchvacovat, je to krása. Mám trochu chrášťanské drobotě doma, bohužel modrou mám jen v jednom či dvou vzorcích. Máte můj velký obdiv jak ve zpracování vzorků, tak i ve vedení těchto skvělých stránek. Jen tak dál. Zdraví Petr K.

    Odpovědět ↓

  57. Jó Jó Chrášťany jsou opravdu nejkrásnější dřeva v Čechách. Každopádně děkuji za podporu a doufám, že se Vám tu na stránkách bude i nadále líbit.

    Odpovědět ↓

  58. Dobrý večer,
    když jsem si otevřel Vaše stránky, tak se mě neudělalo dobře. V první chvíli jsem myslel, že budu muset zavolat záchranku, ale nakonec jsem to ustál a prohlídnul a pročetl všechno. Vážený pane, to je taková paráda, že smekám klobouk až k zemi.
    To se opravdu jen tak nikde nevidí. Fantastické ukázky naší přírody. Několik let jsem jsem sbíral kameny a dřeva, dřeva hlavně v okolí Nového Města nad Metují, tak vím co to musí dát práce dopracovat se k takovému stavu sbírky. Pokusím se něco z toho mála co mám vyfotit a poslat Vám to. Třeba se Vám bude něco líbit na přidání do galerie.
    Přeji mnoho úspěchů v budování sbírky.
    Zdeněk

    Odpovědět ↓

    • Dobrý den, docela jste mě vystrašil. Začal jsem číst ten Váš komentář a říkám si, co je zase za průser ;). Nakonec z toho vypadne takový fajn komentář. Víte, já si tu celkem dost vyslechnu různé vzkazky, od špatné češtiny, což nepovažuji za nic negativního vůči mě až po jiné méně lichotivé až arogantní komentáře a emaily. Každopádně děkuji za hezký komentář a ať se vám tu líbí i nadále.

      Odpovědět ↓

  59. Dobrý den,
    Mám nějakou zkamenělinu stromu a nemohu se dopátrat jakou vlastně mám. Mohla bych Vám poslat fotografie? Děkuji Lena

    Odpovědět ↓

  60. Zdravím a přeji pěkný večer.. Náhodně jsem objevil vaše stránky a zjistil , že nejen máme společné zájmy a podobné lokality , ale i stejné přátele……. Nádherné kameny a smekám před zpracováním kamenů—–Já sám kameny nebrousím —–ještě si na to netroufám –ale vím co to obnáší— takže klobouk dolů před vaší prací—– a přeji ať nám další krásné kameny a dřívka přibudou do sbírky… -Jarda

    Odpovědět ↓

    • Já Vám děkuji za podporu a také Vám přeji mnoho úspěchů ve Vaší sběračské kariéře ;). Každopádně s broušení dřev neotálejte je to další level sběratelství, bez kterého si to dnes ani nedokáži představit. Vždy je lepší si kámen zprasit sám, než se bát co vypadne z někoho jiného ;).

      Odpovědět ↓

  61. jojo ty cesty kamenů jsou opravdu zajimavé,samotného mě překvapuje kolik lidí sem potkal kteří před lety nasbírali pytel achátů aniž by se tomu jinak věnovali,další co maj hromadu dřeva aniž by k tomu měli extra vztah, třeba tam byl původní nálezce na tůře a odnesl si památku na krásné chvíle strávené v krásném kraji:-)

    Odpovědět ↓

  72. Dobrý deň.

    Môžem spracovať článok s fotografiami o drevných opáloch z Jastrabej pri Kremnici. Našla som tam na jednej lokalite zaujímavé kúsky peknej farby, jeden dokonca vykazuje na vrstvách dreva „opalizáciu“. Ak by bol záujem, stačí sa ozvať na môj mail:-)

    Odpovědět ↓

  73. Asi viem, o koho sa jedná, aj ja som od neho kupovala dva kúsky, menšie a jeden z nich dokonca „opalizuje“ na vrstvičkách dreva:-)

    Odpovědět ↓

    • Nějaké kousky bylo možně koupit na podzim minulého roku na burze někde na Slovensku. Tam prý nějaké kusy prodával. Tenhle kus mi dovezli kluci na základě mojí poptávky na Slovenské hranice.

      Odpovědět ↓

    • Milý M, já Vás tu samozřejmě vítám a věřte, že to pecka je. Abych vám tedy osvětlil co je pro mě pecka, pecka dřeva jsou pro mě taková dřeva, která mají zajímavou barvu, strukturu, kresbu, kvalitní prokřemenění a v neposlední řadě i to, že se dané dřevo výrazně odlišuje od standardních nálezů ze stejné lokality. Takže, pecka může být jakákoliv kombinace z výše uvedených atributů což znamená, že nemusí být vizuálně krásné, ale je něčím výjimečné. V tomto případě je to pro mě krásná barva, textura a celkově je to velice povedený kousek z dané lokality. Doufám, že jsem to náležitě a srozumitelně vysvětlil.

      Odpovědět ↓

  76. Rozumím,většina lidí mě nevyjímaje vidí jako pecku spíš taková ta krásně barevná a strukturovaná dřeva např ze Studence,takový povrchní pohled prostě:)

    Odpovědět ↓

  77. Vážení přátelé zkamenělých dřevíček !
    Velmi děkuji za možnost pokochat se takovou nádherou alespoň prostřednictvím fotografií. Všem Vám moc fandím a přeji mnoho dalších krásných a vzácných nálezů. Sám mám několik zpracovaných vlastních nálezů a dobře tedy vím, jaký je to adrenalin z nálezu a další, z hotového výbrusu a vyleštěného průřezu dřevíčkem. Držím palce a doufám, že někdy ještě budu mít možnost vidět tu nádheru na vlastní oči.

    Odpovědět ↓

  78. Letos na jaře jsem se zkoušel do pískovny podívat – ale je to jako všude – ochranka, vrátnice a tak… Prý s ničím takovým neobchodují, ale občas se na dřeva lidi ptají. Tak jsem to obešel zezadu a aspoň nahlédl na skrývku – nikde nic. Docela by mě to zajímalo, ale nějaký zdroj tam přece musí být, ne?

    Odpovědět ↓

  83. vypadas,ze je to strasna otrava ,vyndavat oskliva sutr domu. myslim martinuv vyraz. proto radši s martinem t jezdime v noci. pa

    Odpovědět ↓

  84. Parádní kousek od „nás“ 🙂 Podobné lze na rakovnicku nalézt pouze v soukromých zahradách a zahrádkách, polní je unikát 🙂 gratulace

    Odpovědět ↓

    • Bohužel je to jen velký střep, který nemá u nás obdoby ;). Uvědomte si, že to je přeslička a v této velikosti, kdy se dá celkem solidně definovat jak byl aspoň přibližně strom veliký podle dutiny, rádiusů a vzdálenosti kraj versus dutina je to úplná bomba, protože je to možná jeden z největších Arthropitysů v Evropě.

      Odpovědět ↓

  86. Určit velikost stromu nejspíš nepůjde tak snadno. Z tvaru toho střepu a orientaci růstových paprsků se zdá, že (i) kmen měl nejspíš dutinu a (ii) fosilizace proběhla v horizontální poloze. Navíc je potřeba brát v úvahu, že (iii) téměř všechny stromy ve vámi popisované oblasti byly na místo fosilizace transportovány pravděpodobně vodními toky. Důsledkem výše zmiňovaného často dochází k zalomení části kmene dovnitř dutiny. Absence pevného materiálu uvnitř (občas se do dutiny dostane písek, bahno nebo štěrk, jak dokumentují nálezy z Čech a jiných částí světa, ale tento materiál je měkčí, než vlastní dřevo) dále způsobí, že tlak nadložních vrstev původně dřevitou hmotu zploští do čočkovitých útvarů (občas až absurdních) rozměrů.
    Doposud největší strom rodu Arthropitys byl tuším objeven v růstové poloze (!) někdy kolem roku 2005 ve spodně permských vrstvách poblíž Chemnitz a je vystaven ve vestibulu tamního muzea. Průměr bazální části kmene je něco málo přes 60 cm a jedná se tak suverénně o největší doposud zdokumentovaný exemplář stromu tohoto druhu. Více o tom nálezu publikovali kolegové Rössler a Noll roku 2006.

    Odpovědět ↓

  87. Tohle je již pěkný kousek. Vidím, že informace o téhle lokalitě se rozšířila mezi další sběratele. Kameny z téhle nevelké oblasti jsou charakteristické jednou vlastností – určité sekce kmenů jsou překvapivě porézní. Leštit se sice dají, ale je to mnohem náročnější.

    Odpovědět ↓

  88. zdravím,mohl byste mi lehce nastínit jak vypadá to hledání jehlou a třeba parametry nastroje,délka a tlouštka? 😀

    Odpovědět ↓

  89. Velmi vydařený kousek to je. Jen jedna věc mi tam však nesedí, a to je skutečnost, že Agathoxylony jsou poprve popsány v triasových vrstvách (v Evropě Německo a Polsko, v USA z Arizony, atd.). Není mi však známo, že by se u nás našlo dřevo triasového stáří (zvlášť v oblasti kolem Velvar), takže ten kousek není buď Agathoxylon (který má strukturu velmi podobnou s Araucarioxylonem), ale nějaké jiné dřevo paleozoického stáří z okolí Velvar, a nebo to je mesozoický Agathoxylon, ale byl nalezen někde jinde. Osobně se přikládám k první variantě, ale neznám historii tohoto kamene.

    Odpovědět ↓

  91. Dobrý den, velice mě zaujali Vaše ukázky z Vodňan. Sám jsem tuto lokalitu navštívil a mám jeden trochu zajímavější vzorek a několik třísek. Byl jsem tenkrát v pískovně Čavyně. Rád bych se zeptal, zda víte v jaké části této pískovny lze předpokládat zajímavější nálezy. V textu také píšete pískovny v mnoýném čísle. Můžete prosím prozradit tyto další místa? Děkuji.

    S pozdravem Bohouš

    Odpovědět ↓

    • Já jsem tam bohužel byl jednou v životě a to jsem se slušně zeptal na vrátnici, jestli je možné se tam porozhlédnou. Bohužel, byl jsem odpálkován, a proto jsem si časem sehnal kontakty, které mi byly schopny tyto dřeva dodat. Každopádně, chodit tam po haldách moc nedoporučuji, protože to vesměs nic nepřinese. Majitel tyto dřeva schraňuje sám a snaží se je rozdávat po muzeích a vědeckým pracovníkům.

      Odpovědět ↓

  92. no jo,obhajovat nenasytnost pri plneni vlastnich sbirek vedeckym vyzkumem,tajit co se da,chlubit se,to vam de,ale poradit byt jen minimum,to ne

    Odpovědět ↓

    • Milý Petře, původně jsem ani nechtěl na tento tvůj komentář reagovat, protože je to jak fňukání malého děcka. Každopádně, člověk který není ani schopen vyplnit email, natož svoje celé jméno a skrývá se za nějakou proxynou jako je Opera Mini Proxy nebo CyberGhost, je pro mě absolutně nezajímavý. Takže si prosím zůstaň v té své anonymitě a přemýšlej, jak takové obyčejné náčiní jako je jehla může fungovat. A jestli tě tento web tolik rozčiluje, tak sem prosím tě nechoď.

      Odpovědět ↓

  95. Dobrý den.
    Zaujala mne Vaše pěkná stránka a zde bych chtěl říci, že možná by bylo i vhodné se zmiňovat, kdo a kdy objevil určitou lokalitu.
    Zrovna jsem si prohlížel Povrazník. Tuto lokalitu objevili moji přátelé za hluboké totality a jsou to lidé v mineralogickém světě hodně znalí. Dr. Luboš Rejl dokonce vydává již 40 let knihy o minerálech a desítky let vydával časopis Minerál. Právě on, tak jako Dr. Milan Bláha a Jiří Skalický objevili několik metrů velký kmen na Povrazníku. Osobně jsem toto místo navštívil několikrát a zde se pak po mnoha letech setkal s tehdy studenty Milanem Trnkou a Bulkou, kteří celé prázdniny kopali další velký kmen na Povrazníku a na dřevěném vozíku vozili balíky na nádraží a tak prožili zlatou éru dřeva z Povrazníka. I tato akce byla v době před rokem 1989.

    Odpovědět ↓

    • Určitě by bylo fajn něco takového publikovat, nicméně já bohužel tyto informace nemám. Navíc, můžou vznikat polemiky o pravosti těchto informací což zajisté povede ke konfliktům. Každopádně, já mohu zřídit autorský účet pro každého, kdo by zde chtěl publikovat svoje články a informace s tematikou zkamenělých dřev.

      Odpovědět ↓

  96. Srdečné pozdravy z Liberce ! Domnívám se, že se jedná o nález na Rakovnicku poměrně vzácný (zřejmě nacházíte především Dadoxylony). Centrální dutina nejeví rysy charakteristické pro stromy typu Calamitaceae.
    V úvahu přichází možná Cordait s pseudomorfózou téměř setřenými znaky centrální části typu Artisie. OD

    Odpovědět ↓

    • Dobrý den,
      s čistým srdcem mohu říct, že se absolutně mýlíte. Na Rakovnicku se našlo takových přesliček, že by jste se až divil. Konkrétně tato zóna je tak výjimečná, že Paka nesahá tomuto místu ani po paty. Navíc, byly tyto kusy i zkoumány vědecky a není nade vší pochybnost, že se jedná o druh Arthropitys Bistriata. Musíte se ke mě přijet podívat, myslím, že budete doslova šokován.

      Odpovědět ↓

  97. Bravo, krásné stránky, nádherné fotky z vaší sbírky. Sbírám a věnuji se zkamenělinám. Nějakou ,snad souhrou náhod jsem nedávno našel v náplavách řeky Svitavy několik kousků zkamenělého dřeva a žasnu nad jejich krásou. Pro mě veliká inspirace, díky.

    Odpovědět ↓

  98. Dobrá práce Frenku kde jsi na Pepíka narazil, mohl se víc vytáhnout a dát Ti něco pořádnýho. Jarda má z Chotíkova pěkný koláče. Měj se a ať to u Jechů roste do krásy.

    Karel

    Odpovědět ↓

  99. Čau,
    tak tady nejde o to co Pepa vytáhl z depíku, ale o to, že je nějaké muzeum schopno spolupracovat se sběrateli, což se jeví jako velice dobrá cesta pro obě strany. Každopádně, my se známe právě z akce, kterou jsem popsal v tomto článku a to byla taky vesměs akce, zaměřená na spolupráci sběratelů a vědců, nicméně v Německu. Jinak díky za přání a ať se ti daří v tvých dřevorubeckých aktivitách ;).

    Odpovědět ↓

  101. Čus
    je to jak říkáš, ale mám to vyřešený, Polifoxovic hračky jsou prima, jen pod to mít nějaký adekvátní kusy za ty kačáky, ale jsou fakt dobrý.

    Měj se K

    Odpovědět ↓

  102. Dobrý den, rád bych se zeptal, jakou koncentraci peroxidu na čistění kamene používáte. Rád bych si vyčistil pár obyčejných malých kamenů a čištění peroxidem mě zaujalo. Ale nevím, jakou použít koncentraci. Zda-li 3% nebo je na to potřeba silnější, například technický 10-30% ?

    Odpovědět ↓

  103. Pingback: Špičkový Střeďák Z Očihova | Zkamenělá Dřeva

  104. Přeji hezký den a opět díky za parádní ukázky dřívek…!!! Letos jsem taky docela zabodoval na Plzeňsku….tak asi Jarda ,,počapelskej ,, bude mít práci…!!haha..!! Chtěl jsem se zeptat ,kam zhruba zařadit Tempskie… Díky…!! J.

    Odpovědět ↓

    • U nás to roste jako z vody je to fofr. Co se těch kusů týká, tak ty jsou tak rekrystalizovaný, že je to jen čistý chalcedon s náznakem nějaké struktury.

      Odpovědět ↓

  107. Ano je to plavuň zalitá křemenem s okolní horninou. Nebudu se ničím svým chlubit, ale něco podobného mám také. A ano, je to z okolí Jilemnice.

    Odpovědět ↓

  108. Ahoj Fando, už jsem to v tvých příspěvcích zaznamenal několikrát a nyní si dovolím se trochu proti tvým tvrzením ohradit. Nevím na základě čeho pořád přisuzuješ zajímavou mineralizaci dřev nějaké výjimečné události spojené s vulkanismem. Vulkanické horniny byly zcela jistě zdrojem mineralizujících roztoků, ale vulkanismus jako takový asi spíše ne. Vše může být klidně spojeno s pozdějšími zvětrávacími procesy vulkanických hornin, případně se změnami chemismu ve vodních bazénech, nebo s diagenezí. Dokonce mohly být některé rostlinné zbytky původně mineralizované karbonáty a později mohlo dojít v sedimentárním prostředí až k té konečné silifikaci. Známe to tady z Mostecké pánve! S prouděním horkých křemičitých roztoků v sedimentech v okolí sopky mám trochu problém. Jinak hezké Vánoce a spoustu nových zajímavých nálezů přeje Jirka S.

    Odpovědět ↓

    • To je otázka jak to tam skutečně bylo. Každopádně, já se nebráním jakékoliv teorii. V prvohorách tam intenzivní vulkanismus byl, to jestli se to dosytilo až později nebo při událostech v prvohorách by mě skutečně také zajímalo.

      Odpovědět ↓

  109. Já se pokusím trochu polemizovat. Přirozená mineralizace dřev je známá ze širokého pásma z okolí Staré Paky a dále. Jenže pak jsou drobné lokality jako Ploužnice, Studenec, Branná, kde je perfektně zachovaná vnitřní buněčná struktura a tak si myslím, že sopečný popel ty dřeva přinejmenším přikrylo, aby nemohly zvětrávat.
    Já jdu ještě dále. Myslím si, že ta dřeva byla přikryta téměř okamžitě a při vulkanismu hořela, proto jsou černá. Při sopečném výlevu je známo, že při posledních výlevech je do okolí chrlena pouze voda s rozpuštěným křemíkem. Ta mohla rostliny prosáknout ihned aniž by byl zapotřebí čas např. miliony let. Tolik můj šílená závěr. Nejde mi o to někoho na něčem dostat, ale rozšířit si obzor při vzniku těchto fascinujících kmenů !

    Odpovědět ↓

  110. Navíc znám v okolí několik vrstev zkamenělých ryb a ty musely být přikryty také okamžitě, když se nacházejí celé. A to v několika vrstvách. Jen málo z nich je disartikulovaných, tj. že ležela někde v bahně a tam se rozpadla. Ty ryby se nacházejí celé, s celou stavbou a kostmi hlavy tak jak dříve byly. Není prostě možné, aby ležely kdesi v bahně po miliony let. Podle mě muselo být v permo desítky nějakých katastrov, ale jakých to nevím, napadá mě právě jen ten vulkanismus…..

    Odpovědět ↓

  111. A kde se vzalo miliony a miliony tun silicitů, tedy křemenných hmot v okolí těchto lokalit? To není možné, aby vše vznikalo jen tak rozkladem okolních hornin chemickou cestou. Navíc jsem kdysi přišel k infirmaci, že černý uhlík ve dřevech odpuzuje křemík a to nejde dohromady. Musel tam být jiný činitel, aby se do zuhelnatělých dřev dostal křemík. Podle mě jen tak, že byl rozpuštěn v horkém vodním sopečném roztoku. Nejsem zase takový odborník, jsem vyučen v oboru brusič technických a šperkových kamenů, ale fosílie mě opravdu velmi velmi zajímají

    Odpovědět ↓

  112. Ahoj,nechci dělat chytrého,ale pokud je mi známo,tak STIGMÁRIA nejsou kmínky, jsou to kořeny,nebo kořenové oddenky plavuní,které tyto rostliny kotvili v půdě,z nich pak vyrůstali kořenové přívěsky APENDIKSES.Jinak mám vyřídit od J.Pšeničky,že by měl k říznutí platany od Písku,jsou to až půlmetrové kusy. Zdraví František

    Odpovědět ↓

      • Ano, také vím, že stigmarie jsou kořeny, jen když zvětším tu fotku tak to není z ní zcela patrné, zda jde skutečně o kořen. Pokud vím, tak stigmarie má po obvodu klínovité části směřující ke středu a to mi nějak z fotografie uniká….

        Odpovědět ↓

  113. 1. To že jsou některá fosilní dřeva černá rozhodně nemusí znamenat, že před fosilizací hořela/doutnala. Ano, takové kameny se opravdu nacházejí občas i u nás, jsou známy z několika místech ve světě (často Státy a to ještě specifické lokality). Důvod černého zbarvení je mnohem prozaičtější – kmeny stromů byly vodními toky transportovány a deponovány v nížinách, řašeliništích, kde pozvolna uhelnatěla, čímž docházelo k pozvolné degradaci buněčné struktury. Pokud se v okolí nevyskytovaly křemičitany, tak proces pokračoval dál a kmeny se pozvolna změnily v uhlí. V opačném případě došlo k silifikaci.
    2. To že za vznik zkamenělých lesů mohou sopky je takový, již trochu přežitý, názor (asi jako dnes již spíše úsměv vzbuzující obrázky dinosaurů od Zdeňka Buriana). Poslední vědecké výzkumy ukazují, že ve spoustě případů totiž vulkanická činnost není nezbytně nutná, protože zdrojů křemíku je v prostředí spousta a dřevní hmota k němu má přirozeně poměrně velkou afinitu.

    Odpovědět ↓

    • Je to tak, mám tu knihy „všeobecná geologie 1-4“ a zvětrávání hornin sebou nese tolik chemie, že to bude asi hlavní důvod většiny zkamenělin dřev u nás. Každopádně stále je tu otázka, jak to bylo v Podkrkonoší ;). Vznik těch silicitů o kterých se tu bavíme by mě fakt zajímal. Protože laicky řečeno, mám někde zapadlý kmínek a kolem něj se udělá takový masivní obal? Jak, když leží tedy v nějaké hornině která ho obepíná. Otázka tedy je, v čem to vlastně leželo, aby to bylo schopno udělat takový silicit?

      Odpovědět ↓

  115. Zajímala by mě lokalita kolem Chlumce nad Cidlinou. Jedná se o funkční pískovny, kde se dá nalézt poměrně dost achát o výchově pecek. Můžete mi poradit, kde tu pískovny najdu ? Pískovny v Toušeň znám. Děkuji, Mikki – mikkiuber@seznam.cz

    Odpovědět ↓

  116. staci se podivat na leteckou mapu okoli chlumce :)) jsou tam v blizkosti dve , u pametnika a písku , ale nic moc necekejte , chodi tam dost lidi

    Odpovědět ↓

  117. Čus Frenku,
    tyhle Slánský poklady mě neuvěřitelně berou, ta přežraná přesle je gut. Jinak Galeski jasná volba, stabilní výkon absolutní bomba.

    Ať to u Jechů roste do krásy

    K

    Odpovědět ↓

  119. Dobrý den rád bych se zeptal jestli zlaměněliny z lokality Vodňany a asi teda i obecně mají nějakou cenu. Jestli je to pouze pěkný předmět na krbovou římsu nebo jestli toto údajně 60 milionů let staré ,,dřevo“ má i nějakou peněžní hodnotu.

    Odpovědět ↓

  124. Děkuji Frantovi za nekrolog této sbírky. Také spolupracuji s Jardou Konůpkem a taky jsem to nemohl pobrat.. Kdoví, jak dopadne Muzeum Zkamenělý les v Lounech, ale mám relativní radost, že mohu oznámit, že část sbírky Jardy Konůpka bude k vidění v Lounech.

    Odpovědět ↓

  126. Překrásné vzorky z Českého ráje. Co kus to originál a i přes většinou malé rozměry jsou stále fascinující a stále tajemné. Zajímalo by mě, kam všechny ty staré nálezy za sto let sbírání přišly.

    Odpovědět ↓

  128. Už jsem si myslel, že máš video dokumentaci toho nálezu :-). Jinak tento pluh mohu půjčit, mám na chalupě 🙂

    Odpovědět ↓

  129. Nádherné věci ze slánska, obdoba podkrkonošských hlíz. Paradox je, že můj děda se na slánsku narodil a žil a přestěhoval se do místa v podkrkonoší, kde jsou podobné hmoty také.

    Odpovědět ↓

  133. Ano velmi velmi pěkné, bylo by od věci pátrat po podobných kusech. Ikdyž jsou takováto dřeva pro vědce téměř nepoužitelná, mě osobně se líbí, dokumentují komplexně jevy, které se v podkrkonoší udály a nelze je tedy vytrhnout z kontextu a zajímat se jen o dokonale zachovalá dřeva. Bez takovýchto věcí by měl člověk jen velmi velmi úzkou představu o dřevech. Je třeba se dívat i kolem dřev, jaké typy kamenů se vokolí nacházejí a dávat je do souvislostí. Navíc má takovýto vzorek pro mě velkou cenu v tom, že nevidím přesně o co šlo a tak je v tom tajemno. Jak říkal Albert Einstein, kdo už se nedokáže divit, kdo už nedokáže žasnout, je tak říkajíc mrtvý a oči má vyhaslé.

    Odpovědět ↓

  134. Je pravda, že se spíše specializuji na dřeva z podkrkonoší, takže se přiznám, že dřevům z jiných lokalit moc nerozumím a je to asi škoda. Nicméně sbírání v podkrkonoší je natolik obsáhlé, že někdy na to až nestačím a mám co dělat, abych vše obsáhl. Ale zajímavé.

    Odpovědět ↓

  135. Prohlížím web a studují tyhle silicity a lup právě čerstvý příspěvek…..:-) jo je to paráda. Zdraví Petr Švorc

    Odpovědět ↓

  137. Ahoj Fando , Posílám pozdrav a ať roste sbírka.. pěkný šutřík z Rakovnicka … já mu už říkám … ,,kristušák,,…je nádherné ,co příroda dokáže vytvořit….. určitě tam taky Krista na kříži najdeš….. Jarda

    Odpovědět ↓

      • ..Jasně , super , když to vezmu do detailu , tak má hruď propíchnutou dvakrát Longinovým kopím a možná ,že odsud pramení ten problém s leštěním.. ..ty dutiny…. a co ti stále leží v hlavě…… — dobrá úvaha viď….. haha …. možná …. Jarda

        Odpovědět ↓

  139. Stále okouzlující a stále fascinující. Takový kontrast barev, jaký se u těchto plavuní dá najít není ani u novopackých karbonských rašelin. Tam jsou kmínky fádně hnědožluté, ikdyž mají také své kouzlo ! Nicméně permské silicity se záhadně uvězněnými kmínky plavuní, to je něco docela jiného. Pestrá škála barev, kontrast mezi černou a krvavě červenou, někdy i kontrast černého kmínku se sněhově bílým chalcedonem, občas okolo modravý chalcedon, to jsou jedinečné a nekonečné variace na těchto vzorcích. Měl jsem možnost rozbít mnoho materiálu. Zajímavé je, že některé kusy se po rozbití silicitu rozvětvují, některé rozšiřují, jako by šlo o koncové natě rostlin a některé jsou podélně rýhované. Také jsou obaleny drobnými kamínky, jako by prošly transportem. Nebudu se více rozplívat, prosně úžasný vzorek.

    Odpovědět ↓

  140. Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat, jak lze tenhle typ zkamenělého dřeva ošetřit. Mám podobný typ kamene z jednoho lomu na pískovec, ale kus se hodně drolí. Částečně odrolit ta křehká část sice jde, ale přijde mi to jako nekonečný proces, kdoví, jestli tam vůbec zbyde nějaký pevnější základ. Dá se to ošetřit nějak chemicky, třeba peroxidem (nebo octem?)..
    díky za info,Petr

    Odpovědět ↓

  142. Dobrý den, píšu vám poprvé i když vaše stránky navštěvuji pravidelně. Chtěl bych jenom uvést na pravý stav věci lokalitu u poslední fotografie článku o psaroniich. Před lety ji ode mne dostal Jarda Konůpek a jako spousta kamenů ode mne a od mého kamaráda H. Kacetla skončila u vás. Tato psaronie tedy není z Kolešovic, jak uvádíte, ale ze zaniklé pískovny před obcí Šanov. Opravte si to tedy.
    S pozdravem Urbanec Bohuslav.
    Rakovník

    Odpovědět ↓

  143. Ahoj,
    mě se tento web líbí moc, jsem i ve skupině na Facebooku. Myslím si, že děláte super práci a jste takový náš dřevařský guru:). Na vltavíny je pan Prchal, na rutily pan Machek, na železité křemeny pánové Janouš a Hegr, na citríny Zdenda Citrín a spoustu ještě nejmenuju. Ale vy jste na dřeva. Mě je 20 let a Vaši stránku jsem sledoval dávno před skupinou na facebooku, protože je jednodušše jediná, která je v této věci zajímavá:). Dřevům rozumím jen okrajově…Myslím že bezpečně poznám dřevo od všeho ostatního, zda je dobré či ne, ale už nedokážu přesně zhodnotit jakou má cenu (kromě tý obrovský citový) a hlavně jaký je to druh. Myslím, že se k tomu přes život určitě propracuju, ale zatím mi dává dost zabrat vysoká:DD, takže sbírám pro radost na svém nalezišťi a občas jedu i jinam. Sbírám i minerály, ale dřeva jsou ,moje srdcovka:). Chápu Vás, pro spoustu lidí není tento svět atraktivní, protože všichni dneska chtějí krásu hned, kdežto k dřevům musí člověk trochu proniknout…já třeba neznám nikoho v mém věku, kdo sbírá, uvidíme jak to dopadne…Každopádně, i když napíšete 2 příspěvky za rok, vždycky si je rád přečtu:). Dělejte to jen pro relax..s vědomím, že jednomu klukovi v 15ti letech pomohla Vaše stránka k většímu zájmu o tenhle koníček:DDDDD

    Odpovědět ↓

  144. Že by se tu končilo? To snad ne! Občas se sem podívám a pokoukám co nového přibylo. Český permokarbon stále překvapuje a tak si myslím, že o nové nálezy či články by nemělo být nouze. Zdravím. Martin

    Odpovědět ↓

  146. Velice hezký kousek. V poslední době si více uvědomuji, jak jedinečný je každý nalezený kousek dřeva, byť i malý úlomek. A jen někteří nadšenci jsou ochotni investovat čas, energii i peníze na to, aby takový kus vybrousili. Jen tak dál a těším se tu na nové věci. Díky M.

    Odpovědět ↓

  147. v okolí hliníku sa ťaží perlit a kamen,bentonit sa ťaží o nejakých 10-15km dalej,Lutila,kopernica,bartošová lehôtka,ale ked sa oteplí idem sa poobzerať do hliníka,takže až niečo nájdem dám ti vedieť. v okolí bentonitových lomov je skôr skamenelá trstina

    Odpovědět ↓

  148. Zdravím. Okolie Hliníka bola moja minuloročná záľuba.. okrem ďalších pár lokalít. Mám odtiaľ dosť materiálu, niečo už aj spracované, rovnako tak nejaké to video priamo z akcie. O svoje nálezy alebo skúsenosti sa rád podelím; len pre spresnenie – toto sú konáriky a kmienky z jazerných usadenín, z háld starého lomu na limnokvarcit. A mimochodom serióznych drevárov je stále dosť, aj na Slovensku, určite je táto stránka vynikajúcou motiváciou, vďaka.

    Odpovědět ↓

    • Díky za komentář a za podporu. Kdyby jste tu chtěl ukázat nějaké vzorky, tak udělejte fotky a třeba i malý komentář k tomu a já to tu rád ukážu. Pokud by bylo i něco na výměnu nebo prodej tak budu také rád.

      Odpovědět ↓

  151. Ahoj, samozřejmě nejsem žádným odborníkem na jiná dřeva než ta z podkrkonoší, ale při čtení tohoto článku mě napadla jedna myšlenka, která je myslím správná. Píšeš, že v jakémsi okolním bílém obalu je uvnitř neporušené a nepopraskané dřevo. Myslím, že ten okraj konzervoval vnitřní část před okolními vlivy prostředí jako působení vody nebo změny a střídání teploty. Ten okraj mohl vzniknout okolními rozloženými jílovými minerály, které dokonale konzervují dřeva a nepropouští vodu. Něco podobného vidím i kolem dřev v podkrkonoší.
    Tak a teď se do mě pusťte a roztrhejte moji teorii na kusy….
    Zdraví Martin L.

    Odpovědět ↓

  154. fakt pekne kusky (hlavne takto po vybruseni vidno krasne tu strukturu dreva), skoda ze tam nie su uvedene rozmery. aspon zo zaujimavosti by som si to porovnal s tym co mam doma.. v tych mojich vzorkach su tie konariky hrube max 4-5 cm. a ked to takto vidim na fotkach, tak mam chut ich dat rozrezat a vylestit 🙂 kedysi som to zbieral v starej kremnicke v byvalom lome na limnokvarcit, teda limnosilicit po novom. mozem poslat fotky toho co mam doma…

    Odpovědět ↓

  155. Ahoj.. Musím souhlasit.. Pocházím z Kryr a pracuji teď v Nýřanech což je kousek od Líně.. Dělám na stavbě kde se bagruje a donesl jsem si domů krasné kousky:-)

    Odpovědět ↓

  156. Tajemné naleziště. Kdo by to tam hledal? Trochu jsem kopal u Slaného ty konkrece a nejdřív HUJ a potom fuj! Ale ten první kus by se ti moh líbit. Martin T. si jeden zamluvil. Psaronský výchoz nejde najít. Pa Dave

    Odpovědět ↓

  158. AHOJ, TADY VLASTNÍK TOHOTO VELVARODENDRU ! TAK JSEM MYSLEL, ŽE MI ZAVOLÁŠ, AŽ BUDE. ALE TVÉ STRÁNKY JSOU TI MILEJŠÍ NEŽ POCHVALA ZA UDĚLÁNÍ ŠUTRU. TO JE PĚKNEJCH PÁTKŮ, CO SEM HO VIDĚL NAPOSLED. ALE JMÉNEM VŠECH ŠUTRÁKŮ TI DĚKUJU ZA MOŽNOST ČUMĚNÍ NADOBRÝ KAMENY PO NETU. ČAO!

    Odpovědět ↓

  160. Ahoj, vďaka za príspevok, aj všetky ostatné .. ono to vypáli na úplne inej úrovni, keď to niekto vie odfotiť, opísať a prezentovať.
    Za tieto slovenské kúsky a za mňa – až taká romantika to zase nebola; absolútne nepripravený, všetko narýchlo, prepadnutie pár dní pred narodením syna, v novinách zabalené kúsky čohosi čo bolo po ruke, pár kilo materiálu ´na robotu´, zvedavé laické otázky a pod.; ale ak som potešil, tak za mňa to určite stálo za to – rovnako rád som spoznal Františka, jeho kráľovstvo so všetkým vo vnútri a chuť zbierať a propagovať zaujímavé krásy prírody. Takže ja ďakujem! A teším sa na ďalšiu spoluprácu, stretnutia, akcie, informácie, príspevky (aj s ďalšími SK kamarátmi). Veľa zdaru. Peter

    Odpovědět ↓

  161. Pingback: Dřevitý opál z pohoří Vtáčnik | Zkamenělá dřeva

  163. Františku, popisujete to dokonale, jsem za to vděčná, ale pro naprostého laika ( tedy mě), je i Váš úžasný popis chvílemi ne zcela jasný :). Odpusťte mou troufalost, ale myslíte, že byste mohl o zpracování natočit a zveřejnit krátké video? ( nedoufám v kladnou odpověď :))

    Odpovědět ↓

  167. Narazil jsem na Váš web a udělal mi moc velkou radost.Vaše rady mají cenu i pro sběratele pokročilejčí.“Dřeva“ sbírám už také nějaký ten pátek,ale říznul jsem jich jen pár.Spíš jsem řezal jaspisy,acháty apod z Krušných hor.Delší dobu mám přestávku,protože jsme se stěhovali a pila mi byla ukradena.Už delší dobu uvažuji o koupi nové řezačky a dnes jste mne „nakopl“…:-)
    Mohu Vám napsat na Váš email? Děkuji

    Odpovědět ↓

  170. Ahoj Fando , nádherný dřevo , gratuluji – jsem rád , že jsi zpátky na stránkách a máme se opět na co těšit ,,,… pravdu máš – doba je náročná , ale naše hobby je věčné ..!! Jarda B.

    Odpovědět ↓

  173. We are an older couple in the early seventies coming from Linz (Austria) and like to look for minerals and also silicified wood. After looking in your homepage we visited the muzeum in Louny on the way to Litomerice and Decin. It was very interesting for us. We could not find it without your homepage – Thank You!

    Odpovědět ↓

  174. Dobrý den, mám z Čavyně asi 5kg kousek, chtěl bych ho prodat,ale nevím hodnotu ani podle čeho určit cenu, můžu Vás poprosit o radu či ohodnocení vzorků popř kolik bych mohl za ten kus dostat? samozřejmě fotky mohu poslat děkuji za odpověď,Maruška Mydlovary

    Odpovědět ↓

  175. Zdravím Vás,jsem sběratel železitých křemenů a achátů a občas najdu omleté dřívko na Rokycansku.Dnes 17.11.24 jsem v Hrádku u Rokycan našel kousek dřeva a netuším oč jde.Většinou znám šedé,či černé typy dřev nebo od kluků barevné.Tohle jsem jestě neviděl,tedy podle barvy.Mám vyfoceno

    Odpovědět ↓