Šrot z Brazílie? OK, je konec již nebude!

Dnes si povíme něco o stromových kapradinách Tietea singularis, které jsou velice krásné, ačkoliv pro plno lidí je to jen kýčovka z Brazílie. V podstatě ano, do jisté doby to byl běžný prodejní artikl z Brazílie a asi se to dalo koupit na kdejaké burze v Evropě, nicméně je konec a já jsem celkem rád. Těžba totiž probíhá pomocí vodních děl rozplavováním kopců což má za následek zamoření řek kaly, a to se jaksi neslučuje s mojí představou o rozumném využívání přírodních zdrojů. Každopádně v Brazílii se buď probrali a skončila tato prasácká těžba nebo prostě došel materiál. Všimněte si jedné věci, a to je nabídka těchto zkamenělin na eBay, která je mizivá. Největší aukční web na světě a je tam sotva 10 až 20 kousků s bídnou kvalitou. Další informaci jsem dostal od pana Bláhy, který je náš přední distributor minerálů a zkamenělin a ten také potvrdil, že je tento materiál již zcela nedostupný a nikdo mu ho již nebyl řadu let schopen dodat, přitom dříve prodával celé špalky těchto fosilií. Pro mě je tedy závěr následující, tyto kusy již nebudou a pokud nějaké vzorky máte, tak si jich považujte, protože to bude čím dál tím cennější artikl.

IMG_0467IMG_0470IMG_0471IMG_0473IMG_0479 IMG_0476

Příspěvek byl publikován v rubrice Lokality a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u „Šrot z Brazílie? OK, je konec již nebude!

  1. Dají se stále sehnat za pár korun/dolarů. Nevýhodou je, že kmeny z těchto lokalit nejsou moc barevné (bílé, šedobílé, šedohnědé) a jsou poměrně porézní. To samozřejmě nahrává místním podnikavcům, kteří kameny velice rafinovaně barví/vypalují etc. Což pěkně demonstruje většina zobrazených exponátů. Zdá se, že pouze vzorek 4 a 6 (počítáno shora) má originální zbarvení. Přírodní kameny jsou pak o něco dražší.

    • Tak trochu si nedokážu představit jak to dobarvovali, protože toto je uřízlé ze špalku který měl půl metru a má to 7 cm tloušťku.

      • V jejich prospěch hraje čas, takže špalíky ponoří na několik týdnů/měsíců do barelů s obarvenou vodou. Ta pak pomalu difuzí proniká dovnitř. Jelikož jsou různé části kamene různě porézní, tak do sebe dostanou jiné množství barvy, a tudíž jiný odstín. Občas kameny vypalují. Občas se máčely i do roztoku cukru a pak do kys. sírové – ta dehydratovala cukr (karbonizovala ho) a kameny pak byly tmavé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *