Dnes jsem se pustil do dalšího kousku z Podbořanska, který se mi velice líbí, ačkoliv to není celotvar. Je to část kmene s kouskem středu a pokud by byl celý, byl by to velice zajímavý kousek. Chtěl bych tu popsat jak tento kámen zpracovat, protože je velice různorodý a pokud ho chcete mít perfektně vyleštěný, je potřeba mu dát náležitou péči. Navíc předpokládám, že by takový článek mohl pomoci začínajícím zpracovatelům kamenů. Ještě než začnete cokoliv dělat s kamenem, je potřeba kámen pečlivě umýt, pokud možno wapkou. Pokud je strukturálně narušený, umyjte ho jen sprchou a namočte do kalfasu s vodou a se sodou či nějakým práškem na praní na jeden den. Následně ho opět umyjte sprchou. Je potřeba, aby veškeré praskliny byly čisté, pokud možno od všech nečistot. Dalším krokem je lepení, já na to používám obyčejné vteřinové lepidlo „Alteco Super Glue“, je to zcela dostačující lepidlo na většinu opravárenských úkonů na kameni. Kámen pečlivě prozkoumejte a prolepte všechny nebezpečné praskliny dokud si kámen bere lepidlo. Tento krok nepodceňujte, protože se opravdu vyplatí prolepit kámen důkladně a oceníte to hlavně při následném řezání. Kámen nechte minimálně den vytvrdnout nejlépe na topení. Máme tedy prolepený kámen a jde se řezat. U řezání je potřeba mít kámen dobře zafixovaný a nejlépe i vynivelovaný sádrou, je to velice důležité při dořezávání, kdy hrozí, že se vám na kameni vyštípne hrana pokud ho nebudete mít zasádrovaný. Fixace pomocí nějakých přípravků nestačí. Kámen je rozřezaný a jsme opět u lepení. Zopakujeme si důkladné umytí a následné dokonalé vyschnutí. Důkladné vysušení je důležité, protože vlhkost v kameni může po nedokonalém vyschnutí způsobit zbělání vteřinového lepidla, které budeme v následném kroku používat což není žádoucí. Všechno tedy máme v cajku a jdeme opět lepit. Lepíme praskliny na ploše a opět napouštíme kámen dokud bere lepidlo. Zaměřte se hlavně na podplochové praskliny, praskliny široké maximálně do 0,5 mm a na porézní části kamene, které napusťte také lepidlem jinak by se do nich dostávalo brusivo a leštivo. Veliké praskliny, které kazí vzhled vyřešte pomocí akepoxu, ale to si popíšeme v jiném článku. Finálně upravený kámen by měl vypadat tak, že praskliny by již neměly brát lepidlo a nad nimi by měla být ještě vrstva lepidla. Takto prolepený kámen dejte na topení a srovnejte ho pokud možno do roviny, aby lepidlo nestékalo. Kámen nechte opět vytvrdnout minimálně den. Tímto bych dnešní workshop ukončil a příště si povíme něco o broušení.
Archiv autora: admin
Výlet do Chemnitzu a Freibergu.
V sobotu jsem vzal rodinu a udělali jsme si výlet do Německa. Navštívili jsme Muzeum přírody v Chemnitzu a jednu z největších mineralogických sbírek Evropy ve Freibergu. Musím konstatovat, že to byl zážitek, protože exponáty v obou muzeích jsou opravdu špičkové. Vystavené kousky psaronií v Chemnitzu mi doslova vyrazily dech svou velikostí, kresbou a pestrostí. Něco takového najít by byl sen každého sběratele zkamenělých dřev. Chtěl bych tyto kusy vidět pod mikroskopem, protože již okem je vidět, že jsou vzduchové kanálky plné achátků a různých krystalů a vůbec je to pastva pro oči. Co se týká expozice „Terra Mineralia“ ve Freibergu, tak tam není o čem diskutovat. Je to neskutečná sbírka všech možných minerálů z celého světa, kterou doživotně zapůjčila Švýcarka Erika Pohlová báňské akademii technické university. Jelikož jsem měl s sebou fotoaparát, pokusil jsem se nafotit některé kousky. Ačkoliv fotografické podmínky nebyly úplně ideální, něco se z toho nakonec vyklubalo. Jen chci podotknout, že obrázky jsou poměrně dost veliké a na pomalejším internetovém připojení se budou načítat déle.
Zdroje:
www.terra-mineralia.de
www.naturkunde-chemnitz.de
Fotogalerie „Terra Mineralia“ Fotogalerie „Muzeum Chemnitz“
Poetické pojednání o zprasených kamenech.
Po dlouhé době, jsem se dokopal k opravení dalšího kusu dřeva, které jsem si nechal zprasit od jednoho profi kameníka v dřevitých dobách mého sbírání. Neměl jsem potřebnou technologii k tomu, abych si kameny sám dělal, a tak jsem je vozil k již zmíněnému kameníkovi. V tu dobu jsem o broušení nevěděl zhola nic a nějaké lepení prasklin a nivelování kamene do sádry šlo úplně mimo mě. A tak se stalo to, že nevědomost neomlouvala a já vozil mé skvosty do onoho kamenokombinátu na zpracování. Prasácké řezání bez jakékoliv fixace, broušení flexou na sucho a jiné specialitky byly na denním pořádku. Docela se divím, že dotyčný kameník nevyslal nějaký můj kámen na oběžnou dráhu, když jsem viděl, jak řeže obrovské kusy dřev bez jakékoliv fixace na portálové pile. No nic, nebudu se zlobit a dnes již vím, že nemá cenu spěchat, být natěšený a netrpělivý, protože se to absolutně nevyplácí. Jen pro informaci, tento kousek jsem předělával něco kolem 6h, a to se vyplatí.
Nová stránka o muzeu Zkamenělý Les v Lounech
Dnes jsem kontaktoval našeho předního sběratele zkamenělých dřev pana MUDr. Bořka Zasadila, jestli bych mohl vystavit nějaké jeho fotografie z muzea „Zkamenělý Les“ v Lounech na mém webu. Pan Zasadil samozřejmě souhlasil a po krátkém rozhovoru jsme se domluvili, že bychom si mohli do budoucna vyměnit nějaké informace o zkamenělých dřevech a vůbec navázat spolupráci ohledně tohoto tématu. Tímto bych chtěl zároveň poděkovat za možnost zveřejnění fotografií a prezentovat muzeum Zkamenělý les, protože je to velice zajímavá expozice a určitě stojí za návštěvu. Pro prezentaci jsem vytvořil extra stránku s názvem „Muzeum Zkamenělý Les“, kterou najdete na hlavní stránce, kde se můžete podívat na vystavené exponáty a přečíst nějaké informace o tomto muzeu.
Dřeva z Podbořanska
Překvapení na Pardubické burze.
Dnes jsem s přítelkyní Péťou vyrazili do Pardubic, kde jsme se chtěli stavit na místní burze minerálů v ulici Gorkého, která se pořádá tuším dvakrát do roka v místním kulturáku a následně si udělat výlet někam do okolí, což se jaksi nakonec nepovedlo, protože jsme zjistili, že není moc kam. Na burzu jsme dorazili asi hodinu po otevření a co si budeme povídat vždy je to o tom, kdo dřív přijde ten dřív žere a proto jsem v podstatě nevěřil, že něco seženu. Rozhodně jsem byl už předem vnitřně připravený, že nebudu utrácet, protože se ženou v zádech to jaksi ani nejde ;). Každopádně, když jsem naběhl do kulturáku šlo vše stranou. Peněz najednou bylo habaděj, žena za zády se jaksi nestačila divit kam mizejí peníze, které by mohli být použity na Wellness pobyt v Tatrách a mě to najednou bylo jedno, protože já jsem byl na lovu a přestával jsem nejenom vidět, ale i možná slyšet :D. Postupem doby, co jsme se prokousávali stánky všeho možného, jsem narazil na jednoho pána co prodával obrovský dřevitý opál z Povrazníka. Já jsem v tu chvíli seděl na zadku, protože jsem za poslední dobu nic obdobného na burzách neviděl a tohle byla pecka. Hned jsem se zeptal za kolik by ho prodal a že mám o něj zájem. Z pána, ale vypadla věta, že by ho nejraději vyměnil, okamžitě jsem zkoprněl, protože pán prý sbírá minerály a ty jdou zcela mimo mě. Nakonec jsme se domluvili a já tento skvost zakoupil za 2000,-, což byla velice fajn cena. V hlavě totální radost a jen jsem se otočil na Péťu, jestli je vše v pořádku a nepotřebuje resuscitační jednotku. No nic řekl jsem si, je v cajku můžeme pokračovat v nákupech. To jsem ale netušil, že hned o pár stánků dál začne dřevařský ráj nanovo. Možná by se to dalo nazvat spíš peklo, protože jsem nevěděl co dřív brát do ruky a co bylo nejhorší, začali se kolem shromažďovat nějaká individua stejného typu jako já, která začala okukovat stejná dřeva. Zlověstně jsem zkouknul situaci a rázně jsem jim to utnul. Málem ze mě vypadlo „Beru všechno“, ale tak to s ohledem na Péťu nedopadlo, mám ji přeci rád, a tak jsem vybral pro mě ty nejlepší kousky, zaplatil jsem dalších 1800,- a rychle jsem začal podepírat Péťu, aby neomdlela. Jako satisfakci jsem ještě mé nejdražší polovičce koupil přívěsek na krk s měsíčním kamenem a frčeli jsme do Poděbrad.
Včerejší a dnešní hurá akce.
Včera a dnes jsem podnikl výlet za dřevy na moje oblíbené lokality, nicméně žádný šlágr to nebyl. Včera ve Slaném to byla absolutní nula a ačkoliv jsem tam byl s našima a v podstatě jsme tam měli víc očí, neměli jsme absolutně žádný úspěch.
Dneska jsme vyjeli s Martinem poměrně brzo a ačkoliv včerejší běh s bahenními sněžnicemi na holinkách nedopadl úplně dobře, opět jsem měl elán něco z té naší zkamenělé přírody vyžvejknout a to doslova. Jeli jsme totiž na Podbořansko, kde s ohledem na podkladový materiál na poli byla opět bahenní čvachtanda zaručena. Po pár metrech jsme opět nasadili hliněné sněžnice a s radostí jsme prokrosili značný kus terénu v této lokalitě. Šance, že něco najdeme jsme si moc nedávali, nicméně aspoň něco se zadařilo. Zde jsou nějaká fota z terénu. Bylo toho ještě o něco víc, ale po celém dni v tom praseč.. kališti a po přeházení několika tun matroše v jednom remízku, jsem neměl sílu ještě něco fotit.
Ve zkratce o burze Geosvět
V pátek prvního března začala v Praze burza Geosvět, na kterou jsem se chtěl vydat a od které jsem vesměs nic nečekal. Měl jsem v plánu vyrazit na třetí hodinu a doufal jsem, že se stane zázrak a aspoň nějaký solidní náznak zkamenělých dřev tam bude ke koupi. Záchranou měly být vzorky dřevitých opálů z Povrazníku, které měl přivézt jeden můj kontakt ze Slovenska. Zázrak se samozřejmě nekonal a ani Slovák nic nedovezl, navíc ještě než jsem vyrazil, dostal jsem informaci od mého kamaráda Jardy, že už důkladně pročišťuje stánky vystavovatelů, což mělo za následek totální vyhlazení populace zkamenělých dřev na této burze. Tímto bych chtěl Jardovi poděkovat a skromně doufám, že mi je aspoň ukáže ;).