Krásný suk z Očihova

Kdysi jsem tu psal článek o Očihově a mých výpravách, které jsme do jeho okolí podnikal v době, kdy se tam kopal plynovod Gazela. V článku jsem se také kasal, že se nám tam povedli velice zajímavé kousky dřev. Dnes jsem se tedy kousnul a co čert nechtěl, opět se roztočily moje hladinové brusy a já jsem konečně jedno z těchto dřev dodělal. K tomu dřevu se váže jedna story. Je to již asi 10 let co mohlo být toto dřevo vyleštěné, nicméně když už jsem skoro finišoval na lešťáku, tak se mi drapnul do desky a rozbil jsem ho v leštičce o vanu. Jak asi pochopíte, byl jsem v tu chvíli značně naštvaný, a tak jsem ho opět uložil do sklepa a léta jsem na něj nesáhl. Asi před dvěma roky jsem ho dal do kupy a opět odložil pro změnu v pracovně, kde jsem ho do dnešního dne pozoroval a nerad okopával, protože bylo na zemi a čekalo až bude ten správný čas. Dnes samozřejmě také nebyl ten správný čas, nicméně František byl včera u kamaráda na exkurzi kamenů a trochu se namlsal. Řekl si, že by to dnes už konečně šlo a bohužel ono nešlo. Opět se mi ten kus drapnul a kámen letěl na exkurzi po podlaze našeho sklepa. Tentokrát jsem se ani moc nevztekal, jen jsem si pro sebe zvýšeným tónem řekl „Ty vole, zase jo?“ a v duchu jsem přemýšlel, jestli se moc nerozbil. Naštěstí byl v cajku, a tak jsem ho jen umyl a konečně po letech dodělal.

Z toho plyne jedna věc, pokud člověk stále není ready se ke koníčku vrátit a mít na to chuť a čas, tak by prostě neměl nic dělat z donucení nebo z nějakého pohnutí mysli. Nicméně, kdy začít, když ne teď? Roky letí a jednoho dnes bych si také mohl říct, že už jsem veškerou dobu, kterou jsem tímto koníčkem mohl trávit prokaučoval. Takže, ačkoliv se restart úplně nepovedl, tak nějak se musí začít, že. Tak snad mi to vydrží a já konečně zase začnu něco dělat kolem kamenů.

Tento článek je věnovaný mým rodičům, se kterými jsem na Očihově strávil hromadu času, trpěly se mnou vedrem, v deštích pro změnu nabalenými nohami od bahna, proházely se mnou hromady kamenů a v neposlední řadě se mnou sdílely i tu radost z nálezů. Na to budu vždy vzpomínat.

Souček nebo větvička z Blšan

Před přibližně čtyřmi lety jsme měli jednu velice vydařenou akcičku u Blšan. Našel jsem tam u potoka malý zapomenutý remízek, ve kterém se válely na dnešní dobu poklady. Bylo tam několik barevných dřev, které bych spíš tipnul, že jsou z nedalekého Očihova a asi i tyto kusy se zónami na Očihově souvisí, protože mají typické barvy z této oblasti. Bylo jich tam několik a kdysi jsem psal, že se tu budou postupně ukazovat a zde máme jeden z nich. Za mě, krásné barvy a kresba a ačkoliv jsem nevěděl jak ho říznu a vyčkával jsem s tím hodně dlouho, tak se nakonec povedl a nerozsypal se, mám radost.

Araukarit 17×12,5cm, Blšany

Psaronie z netradičních Českých lokalit

Úvod

Je všeobecně známo, že největší výskyt a nejzajímavější oblast s Psaroniemi se nachází na Novopacku. Tato oblast je velice dobře známá po celém světě a řadí se mezi top naleziště permokarbonské flóry na světě. Bylo by určitě zajímavé si o této lokalitě něco napsat, ale my se tu dnes zaměříme na jiná česká naleziště, která jsou tak trochu bokem všeobecného zájmu. Jsou to vesměs velice chudá naleziště a pro sběratele je těžké na těchto zónách nějaké psaronie najít, nicméně i tak jsou zajímavá a je dobré si o nich něco říci. Chtěl bych ještě dodat, že tento článek nepopisuje nějaké hlubší vědecké analýzy kolem psaronií. Je určen převážně sběratelům, jako zajímavost z našich méně známých nalezišť.

Lokalita Očihov

Jako první si tu popíšeme lokalitu u Očihova, která je dobře známá výskytem barevných araukaritů, které se tu dají najít ve štěrkových plotnách na polích. My jsme sem kdysi s kamarádem Martinem Kreuzerem podnikali hodně výprav, protože se přes tuto oblast kopal plynovod Gazela a snažili jsme se z této akce vytěžit maximum. Při této příležitosti jsme hledali i v remízkách, kde se nám podařilo najít zvláštní kusy dřev. Byly velice omleté, hlízovitého tvaru a něco na nich bylo divné, každopádně jsme je vzali, což se v pozdější době potvrdilo jako velice dobrý nápad. Po zpracování těchto kousků jsme zjistili, že se jedná o psaronie, což je v této oblasti velice vzácný nález a kromě jednoho malého vzorku jsem nikdy nic podobného neviděl.  Nálezy jsou velice rekrystalizované a buněčná struktura se téměř nedochovala, nicméně i tak je vidět, že to skutečně psaronie jsou.

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Lokalita mezi Kněževsí a Chrášťanami

Další zajímavé naleziště se nachází u Kolešovic, dále směrem na Kněževes až do Chrášťan. Je to poměrně velice rozsáhlá oblast, která je občas schopna dát unikátní vzorky, nicméně, opět se jedná o velice vzácné nálezy. Na této oblasti je zajímavé, že se zde také nacházejí velice řídce přesličky rodu Arthropitys Bistriata, což je opět vzácná fosilie a dá se, co do vzácnosti, srovnat s výskytem psaronií. Vzorky z této oblasti jsou opět velice rekrystalizované, ale buněčná struktura je v některých případech velice čitelná a dalo by se říci, že ze všech nalezišť, které znám, jsou kusy z této oblasti druhé nejzachovalejší po Nové Pace.

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Lišany

Pokračujeme dále na východ, až se dostaneme k obci Lišany. Tato obec je známá výskytem zkamenělých dřev a je to jedna z velice prohledávaných lokalit. Bohužel oblast je tak intenzivně prohledávaná, že nálezy sbírkového charakteru jsou již velice náhodné a s ohledem na techniku dnešní orby se nedá předpokládat, že se situace nějak výrazně zlepší. Každopádně, toto je všeobecný problém na všech lokalitách. Co se týká nálezů psaronií na této lokalitě, ty jsou zde ještě řidší než u výše zmíněné oblasti kolem Kolešovic, ale pro změnu se zde dají najít silně prokřemenělé rašeliny s psaroniemi a přesličkami. Jedná se téměř vždy o dohněda zbarvené hlízy, které jsou silně omleté a povrchově zoxidované, což naznačuje na vodní transport v období terciéru.

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Krupá

Z oblasti Rakovnicka nám zbývá již jen zóna kolem Krupé, která je opět známá výskytem zkamenělých araukaritů a doplňkově se zde vyskytují malé kousky psaronií a přesliček. Tyto nálezy jsou navázány převážně na místa v polích, přes která se kdysi kopal místní plynovod. Jako zajímavost bych uvedl, že velice pěkné ukázky araukaritů se zde našli při kopání základů místní cihelny a byly donedávna k vidění v jedné ze zahrádek v obci Hředle. Bohužel, když jsme jeli nedávno kolem, tak tato kolekce již v zahradě nebyla. Tím bych ukončil první díl o putování za psaroniemi z českých netradičních nalezišť a v některém z příštích dílů si povíme o dalších z okolí Slánska a Loun.

Parádní kousek z Kryr

Již mnohokrát jsme tu mohli vidět zajímavé kousky ze Stachova či Očihova a mezi další obce z této oblasti, kde se dají nalézt zkamenělá dřeva jsou Kryry. Je to jedna z hodně prohledávaných oblastí a musím říct, že jsem tam nikdy nic zas až tak zásadního nenašel. Každopádně, zkazky o této lokalitě mluví jasně, pěkná dřeva tam kdysi byla a určitě tam v zemi dodnes jsou. Že tam skutečně jsou bezva dřeva svědčí i tento kousek, který jsem nedávno získal od kluků Vostatkových a je to vesměs první pěkný střeďák, který jsem kdy odtamtud viděl. Dřevo je bohužel dost vnitřně popraskané a i po mém retušovacím zásahu nebylo možné všechny praskliny dostatečně zatáhnout, nicméně i tak je to sbírkový kousek, který opravdu potěšil. 

Araukarit, Kryry, 24,5×14,5×4

Parádička z Očihova

Mnohokrát jsem tu psal, že jsme kdysi s Martinem rabovali v Očihově v době, kdy se tam kopal plynovod Gazela. My jsme tam skutečně sbírali téměř obden, protože to byla jedna z nejzajímavějších akcí, která se za poslední dobu v našem státě udála. Bezva na tom bylo, že se kopalo i přes velice zajímavé lokality se zkamenělými dřevy a my jsme se to pokusili zcela podchytit a vytěžit co šlo. To co tu tedy dnes můžete vidět je jeden z prvních kousků, které jsme tam našli, takže si dovedete představit jaké nasazení jsme tam pak vyprodukovali. Můžu zodpovědně říct, že jsme tam pak nechali veškeré sily a i přes brutální vedra či totální čvachtanice v holinkách jsme tam udělali maximum.

Araukarit, Očihov, 23×17 cm

Blšanské dřevo z předchozích akcí

Dnes si tu ukážeme dřevo, které pochází z jedné z akcí, které jsme na Blšansku před pár lety absolvovali a o kterých jsem psal jaká to byla zvěrstva, protože terén na lokalitě je opravdu šílený. Pokud to vezmete tím správně zběsilým stylem jako jsme to absolvovali my dva s Martinem, tak stále tu byla možnost něco najít. Po nás to už vskutku bude náročné, protože my jsme v tom opravdu důkladní. Martin to opět pojal po svém a v jednom remízku kdesi pod trnkami se mu podařilo vydloubnout tento pěkný kousek, který se v reálu pěkně třpytí, protože je prostoupený krystalickým křemenem. Bohužel, foťák není schopen tuto krásu moc dobře zachytit a na fotkách to tak pěkně nevypadá. No, posuďte sami, mě se i tak líbí.

Unikát z Podbořanska

Loni před létem jsem od Jirky S. obdržel velice zajímavý kus špalku z Podbořan. Bohužel špalek byl podélně prasklý na dvě půlky, nicméně s Jirkou jsme se dohodli, že ho nějak zachráníme, což byl ve finále velice dobrý nápad. Špalek jsem s parťákem Martinem odmočili v peroxidu a pak pečlivé vymyly plochy, které do sebe zapadaly. Byla to celkem solidní anabáze, protože vše jsme chtěli mít perfektní, aby i výsledek stál za to. Ještě jsme i otestovali jak do sebe kámen zapadá, aby jsme pak nebyli překvapený, že něco nepasuje. Ve finále jsme kámen zalepili akepoxem a potloukli gumovou paličkou, aby se vymezili vůle a bylo hotovo.  Výsledek snad ani není potřeba komentovat, je to naprostá špička a v reálu je to neskutečně krásný kus dřeva, což ani moje zrcadlovka není schopna zachytit.

Araukarit, Podbořansko, rozměr: 55×28,5 cm.

Chrášťaňák z Blšanského dřevníku

Nadpis zní trochu prapodivně, nicméně po letech nachozených po různých lokalitách  jsem nabyl dojmu, že bychom se asi moc divili, jak daleko některé kusy cestovaly a jak moc jsou některé lokality provázané společnými událostmi, které v dávné době proběhly a zamíchaly zkamenělá dřeva mezi lokalitami, které zdánlivě vůbec spolu nesouvisí. A to je přesně případ tohoto kusu, je to vizuálně i materiálově podobný kus, jaké se dali najít v Chrášťanech. Ta medová barva, povrchová oxidace a v neposlední řadě i kvalita prokřemenění je naprosto stejná, jako jiné kusy ze zmiňovaných Chrášťan.

IMG_1967

Araukarit. Blšany, 18×7,5 cm