Není bruska jako bruska

Rozhodl jsem se napsat článek o bruskách na kámen, protože je potřeba si říct několik podstatných věcí o těchto strojích. Někdy v květnu 2014 jsem si koupil brusku na kámen PWE 11-100 od firmy Metabo, protože jsou jejich výrobky velice zdařilé a této značce jsem důvěřoval. Ne, že bych jí přestal úplně důvěřovat, ale upřímně, brusku na kámen si od této firmy nekupujte, hned popíšu o co jde. Čím začít, bruska byla fakt skvělá, výborná ergonomie, řízení otáček a vůbec na mě působila dojmem, že je to kvalitní výrobek až do doby, než se začaly objevovat problémy v konstrukci. První věc, co jsem řešil, byl držák, bylo to takové robustní ucho, které bylo osazeno plastovým tisícihranem, který zapadal do kovového tisícihranu v brusce. Co se asi tak podělalo, že by to byl ten tisícíhran kov na plast? Bingo, vtipné na tom je to, že reklamaci neuznali, a tak jsem si objednal dvě nová držadla, protože mi bylo jasné, že to bude stále v řiti. Dvě držadla samozřejmě brzy dorazila a jaké bylo překvápko, když na nich byl tisícihran kovový, že by inovace? Hlavně, že to nechtěli vyreklamovat. Pak začala nová éra defektu, který se nakonec ukázal jako neřešitelný. Člověk by řekl, že taková bruska, která pracuje s vodou bude mít vše z nerezu, bohužel nemá. Borci z Metaba se rozhodli, že ušetří a osadili ji gufery s pružinami z oceli a ocelovou dutou osou, což mělo za následek neustálé vyrezávání těchto častí a poté protékání vody kolem osy, protože se ty gufera neustále vydírali o rez. V Metabu s tím bohužel nebyli schopný nic udělat a vesměs mi tvrdili, že to není vada, ale že ji málo používám, a proto vyrezávají tyto díly. Do nekonečna jsme měli debaty o tom, že je to kravina, až mi nakonec vrátili peníze. Během těchto anabází navíc tuto felxu zdražili z 8 000 na 10 000 až 12 000,-, což jsem nepochopil. No nic, peníze vrátili a co dál. Nakonec jsem si koupil profi brusku Galeski Polifox Vario 1400 a jsem nadmíru spokojený. Vše v nerezu, funkce které potřebuji, no prostě mazlík. Takže, pokud potřebujete brusku na kameny, rozmyslete si, jestli ušetřit peníze, nebo koupit rovnou kvalitu, protože brusky s ocelovými osami nejsou vhodné pro nikoho, kdo nedělá každý den ;).

Zpracováváme zkamenělé dřevo díl 4.

Doba pokročila a já jsem v poslední době dostal několik požadavků, abych napsal něco o leštění. Začneme tedy informací na čem leštit. V dřívější dobách se používalo ledacos, od topolového dřeva a dřevotřísek počínaje, až po kusy koberců a různých filců konče. My upustíme od tohoto pravěku a já jednoznačně doporučuji buď kůži, nebo v případě leštění menších kusů polyuretan. Jaký materiál použít je na zvážení, protože pokud se hodláte zabývat jen středními kusy do 25cm a méně, je nejlepší volba polyuretan. Pokud chcete dělat větší kusy, doporučuji kůži, a to z toho důvodu, že nemá tak veliký třecí odpor a je benevolentnější k některým chybám, které můžete udělat při leštění, navíc se s ní dají docílit perfektní výsledky téměř jako s polyuretanem. Zmíním tu jednu chybu, která může nastat při leštění těžkých či špičatých kamenů. Pokud něco takového leštíte na polyuretanu, tak vám hrozí riziko, že se vám takový kámen zabodne špičkou či hranou do polyuretanu a vzpříčí se proti Vám. Můžete se téměř spolehnout, že polyuretan tyto chyby neodpouští, což má většinou těžké následky v podobě rozbitých kamenů, rozlámaných žeber, pořezaných prstů atd. Kůže je v tomto ohledu benevolentnější, většinou se jen vyřízne kus koženého pásku z plochy a Vy si můžete oddechnout jak to dobře dopadlo. Navíc, je méně náchylná na přilepení kamene podtlakem. Rozhodnutí je tedy na Vás, který materiál leštící plochy si zvolíte.

Dalším tématem je leštivo, vesměs bych nejvíce doporučil oxidy ceru a to buď tecepol, regipol, CP-2 nebo cerox. Dříve jsem používal i jakousi směs oxidu hliníku, která je poměrně dost rozšířena mezi brusiči v Podkrušnohoří, nicméně na mě tato směs moc dobrý dojem neudělala. Leští se s ní o dost pomaleji a podle mě výsledek není tak dobrý, jako když kámen vyleštíte směsí s oxidem ceru.

Co říct o leštění, je to operace, která je velice závislá na předchozím podleskování, pokud máte špatně udělaný podlesk, nečekejte žádné zázraky. Kamen samozřejmě vyleštíte, nicméně bude vypadat jako leštěný pomeranč, špatně leštitelné plochy budou vypadat matně a krystalické zóny kamene budou ještě horší. Dbejte tedy na kvalitní podlesk, správně navlhčenou leštící plochu, lešticí emulzi nedělejte kdo ví jak bohatou, kámen nepřehřívejte, leštěte kámen tak, aby byl stejně lesklý od kraje ke kraji a nebuďte líní lemplové ;). Nedá se přesně říct co máte dělat a je potřeba si to vyzkoušet, radit jak hladit kámen na podložce s leštivem je ztráta času, protože to si musí každý osahat a poznat, jak to všechno funguje. Jedno vím stoprocentně, být líný lemp znamená vždy špatně udělaný kámen, následně dotazy jak to dělám já a přitom je to jen o čase stráveném u brusu a o odhodlání ten šutr udělat perfektní, i když to již trvá 15 hodin.

Jak na sádrování těžkých kamenů.

Možná je to úplně zbytečný článek, ale přeci jen jsem ho napsal, protože se třeba časem vyskytne někdo, kdo bude chtít dělat poctivé zpracování jako my s Martinem a bude mu záležet na tom, aby kámen dopadl co nejlépe, protože se setkáváme vesměs jen se špatnou a odfláknutou prací. Takže jdeme na věc, my jsme si s Martinem sehnali rašelinu, která má něco mezi 100-120 Kg a potřebovali jsme vyřešit, jak kámen perfektně připravit, abychom ho mohli nechat říznout na mostové pile. Sehnali jsme si tedy poloviční paletu a natloukli jsme na ní nopovou folii.Dále jsme koupili pytel obyčejné elektrikářské sádry, pytlíky do koše, velkoobjemovou nádobu na rozdělávání sádry a balící igelitovou folii. Dále jsme si ještě přichystali nějaké trámky a hranolky na podložení kamene do optimální polohy a šlo se na věc. Nejdříve jsme rozdělali dostatečné množství sádry a vytvořili poměrně hustý štrúdl, který jsem rovnoměrně rozprostřeli na krajní stranu palety. Potom jsme přichystali hranolek, kterým jsme potřebovali na druhé straně a rašelinu usadili nejtlustší stranou do sádry a druhou na připravený hranolek. Takže máme zasádrovanou jednu hranu kamene a podloženou druhou stranu kde vznikla dutina a co dál. Na řadu přicházejí pytlíky do koše a sádra. Rozděláme si tedy dostatečné množství sádry a dbáme na to, aby byla poměrně tekutá a dala se nalít do připravených pytlíků. Pytlíky raději zdvojte, protože jsou velice tenké a mohly by se protrhnout. Takže máme naplněný pytlík sádrou a počkáme až sádra nepatrně ztvrdne do stavu kdy není tekutá a má pastovitou konzistenci. Vezmeme nějaký nůž a z jedné strany uděláme do pytlíku několik menších řezů. Stranu, kterou jsme nařezali se snažíme napěchovat do dutiny pod kamenem, protože při tomto pěchování sádra uniká dírami hlouběji do dutin a tím je vyplňuje. Postup opakujeme dokud nemáme kámen krásně podsádrovaný. Ještě jsem zapomněl na jednu věc, a to je zabalení kamene do balící folie, aby jste zabránili znečištění kamene od sádry. Tak a to je kouzlo celého sádrování, v podstatě je to jen takový mustr jak na to, protože postup bude asi kámen od kamene jiný.

20140407_145928_Android 20140407_144116_Android 20140407_144018_Android 20140407_152339_Android

A zde máme nějaké fotky z řezání a jeden z uříznutých kusů, který jsem nafasoval. Není to moc dobře vidět, nicméně rašelina je plná brekciovaných kousků přesliček, dále pak jsou tam dvě pěkné sigillarie, několik celých přesliček a plno jiného materiálu. Prostě úžasný kousek do muzea.

20140408_133210_Android 20140408_101609_Android 20140408_090500_Android

Zpracováváme zkamenělé dřevo díl 3.

Po dlouhé době jsem se odhodlal dopsat další díl o zpracování zkamenělých dřev a tady ho máme. Dnes si povíme něco o podlesku, což je vesměs jedna z nejdéle trvajících a nejnamáhavějších činností v celé proceduře. Jelikož jsme v posledním díle skončili hrubým broušením, dnes musíme začít středně hrubým broušením, které je vesměs stejné jako hrubé broušení s tím rozdílem, že používáme brusivo F320, a to je vesměs vše, co je k tomu potřeba říct, protože postup je úplně stejný. Jemné broušení alias „podlesk“ je zcela jiná liga. K této činnosti budeme potřebovat jemné brusivo o hrubosti F600, a to nejlépe zelené barvy. Já používám černou barvu, nicméně je to z důvodu, že tohoto materiálu mám asi 90 kg a zelené brusivo v této hrubosti je ukrutně drahé. Další věc, kterou budeme bezpodmínečně potřebovat, je bezvadně vymytý kámen po předchozím broušení. Nejde ani tak o to, že by se kámen nějak zásadně plošně poškrábal, ale chtěl bych upozornit hlavně na nečistoty v porézních částech kamene. Tyto nečistoty se postupně uvolňují a kolem těchto porézností se vytvářejí takové krátké vějířovité škrábance, které podleskovým broušením z kamene jen tak nedostanete. Možná to pro někoho nebude až tak zásadní, nicméně, kdo chce mít kámen vybroušený špičkově, nesmí na tento fakt zapomenout. Jedna rada jak se důkladně zbavíte těchto nečistot. Vezměte čistý kalfas, který koupíte v kdejakém hobby marketu a napusťte ho z části vodou. Vezměte kámen a obroušenou plochou s ním pumpujte od dna k hladině. Touto činností vzniká mezi broušenou plochou a dnem kalfasu podtlak, který efektivně odstraňuje nečistoty z porézních míst. Další pomůckou je čistý bílý hadr, který si dáte do dlaně a broušenou plochou tlučete kamenem o dlaň. Na bílém hadru následně vidíte jestli z kamene stále padají nějaké vytlučené nečistoty. Obě tyto akce doporučuji střídat dokud se nečistot nezbavíte. Takže, máme kámen zcela čistý a jdeme brousit. Jemné broušení probíhá ve stejném duchu jako předchozí broušení, naneseme brusivo na desku a krouživým pohybem po desce kámen brousíme. Ze začátku je tento krouživý pohyb praktický v tom, že i když by nám z nějakého porézního místa stále vypadávala nějaká zrníčka brusiva po předchozím broušení, tak vytvářejí mikro škrábance do všech směrů od otvoru. Toto je zásadní, protože pokud bychom pohybovali kamenem jen od hrany do středu, byly by tyto škrábance jen v jednom směru a prohlubovaly se až do té míry, kdy by byl problém je podleskovým brusivem rozbrousit. Touto metodou pokračujte až do té fáze, dokud kámen nezačne více klouzat po desce a přestane se špinit brusivo od odbroušeného materiálu. Po této fázi je dobré kámen umýt, vysušit a na vhodném světle se podívat v jakém stavu máme podlesk na ploše. Dělá se to tak, že si dáte kámen zešikma proti světlu a měl by se vám objevit jakýsi pololesk, který by měl být v ideálním případě od kraje ke kraji. Většinou je realita taková, že je potřeba dobrousit hrany, takže se s kamenem opět podíváme na desku, nicméně postup je jiný. Brousíme od kraje desky do středu a hranu kterou brousíme máme na kraji brusné desky. Na broušenou hranu zároveň vyvíjíme tlak a pozvolna s kamenem rotujeme dokud není podlesk i na hranách ideální. Poslední věc, kterou bych chtěl k tomu říct, je doba této fáze. Počítejte s tím, že kvalitní podlesk můžete dělat na kameni o průměru 20-25 cm klidně 1 hodinu, protože většina dřev má různě kvalitní partie a ty více porézní vyžadují podstatně delší přípravu a o částečně zuhelnatělých ani nemluvě.

Zpracováváme zkamenělé dřevo díl 2.

V minulém díle jsme si řekli něco o přípravě kamene a dnes si tedy řekneme něco o broušení. Ještě než začneme, chtěl bych říct několik vět o tom, jaká je to dřina. Chci to zmínit z toho důvodu, že do té doby, než jsem začal zpracovávat kameny, jsem měl mylné představy, že je to v podstatě pohodička a že se asi někteří prodejci na burze zbláznili za jaké ceny to prodávají. Pokud tedy uvidíte nějaký pěkný kus dřeva na burze a bude špičkově vyleštěný věřte, že je za tím veliký kus práce. Ačkoliv nechci moc pomlouvat musím konstatovat, že špičkově vyleštěné dřevo jsem na burze hodně dlouho neviděl. On totiž opravdu není lesk jako lesk a stoprocentně vím, že se dá i dřevo vyleštit do achátové kvality.

Vrátíme se zpátky k broušení a stručně tu popíšu na jakém stroji pracuji. Já jsem si postavil hladinový dvojbrus o průměrech brusných ploch 550 mm. Brusné plochy jsem si nechal udělat z tažené litiny, kterou koupíte ve firmě UCB TECHNOMETAL z Berouna. Ložiska s domečky, řemenice, řemeny a pouzdra pro řemenice nakoupíte ve firmě TYMA. Veškeré osy a hutní materiál koupíte ve firmě FERONA. Myslím si, že tato informace hodně pomůže lidem, kteří by chtěli něco podobného stavět. Ostatní technické informace bych mohl popsat v jiném článku, až bude čas. Takže brus nám stojí v garáži a potřebujeme brusivo. Já používám černé brusivo f80 na hrubování, zelené brusivo f150 na hrubé broušení, dále mám opět zelené f320 na jemnější broušení a nakonec černé f600 na podlesk. Začínáme na hrubém brusivu f150 a brousíme do té doby, dokud nezmizí všechny škrábance po řezání a pokud možno i vyštíplé hrany po špatném řezání ;). Pokud chcete zefektivnit tuto proceduru,  otírejte častěji desku od přebytečného odbroušeného materiálu a brusiva, efektivita se opravdu o něco zvýší. Při této operaci velice oceníte dobře uříznutý kámen, protože snižovat 25 cm široký špalek dřeva o 5-10 mm je skutečně zážitek a s radostí si zavzpomínáte,  jaké by to bylo kdyby ten kámen byl vynivelovaný sádrou a dobře uříznutý. Máme hotovo a kámen je po hrubém broušení krásně rovný až do hran, zkontrolujeme jestli někde nevylezli nějaké praskliny a důkladně kámen vymyjeme od brusiva a zbytků odbroušené hmoty. Kontrolu a vymytí nepodceňujte, protože praskliny musíme opět prolepit, a to z toho důvodu, že by mohlo dojít při leštění k natlačení leštiva do těchto prasklin a k následnému vyštípnutí krásného podplocháče, který by vám zajisté zvedl náladu. Praskliny opět zalepíme vteřinovým lepidlem přitom dodržujeme postup, který jsme si popsali v minulém článku. Tímto bych opustil kapitolu hrubé broušení a příště si řekneme něco o jemném broušení a podlesku.

Pár fotek ze stavby brusu..

DSCN7039DSCN7038  DSCN7037

DSCN7036DSCN7035 DSCN7033

DSCN7032DSCN7031