Někdy v dubnu či květnu jsme s Martinem navštívili jedny bezva lidi z Jižních Čech. Důvod byl jasný, získat dřívka z Netolic. Již nějakou dobu se po těchto kouskách pídím, protože co si budeme povídat, Netolice jsou asi jediná oblast v Čechách, kde bylo kdysi možné nalézt dřeva, která měla krásně zelenou barvu a navíc byla velice dobře prokřemenělá ačkoliv se jedná o třetihorní dřeva, která zřídka kdy dosahují kvalitního nasycení jako permokarbonská. Toto všechno je sice moc hezké, nicméně má to jeden háček, a to ten, že většina kousků z této lokality, když už jsou pěkně zelené, tak jsou vesměs velice malé. Pro někoho to asi problém být nemusí a i pro mě by to neměl být problém, nicméně já jsem jaksi navnazený všemi těmi perfektními kusy z permokarbonských lokalit a tak jsem se také snažil sehnat něco výjimečného. Nakonec se to téměř povedlo a já jsem u pana a paní H. sehnal velice zajímavé kusy, které vypadaly velice nadějně jak velikostí, tak i možností, že v nich bude zelená barva. Hned na místě jsme se s nálezci domluvili jak s tím naložíme a tak se i stalo. Bohužel hned první kus který vypadal na první pohled, že by mohl být zelený byl vevnitř hnědý a já jsem z toho byl mírně smutný, že to není úplně to pravé ořechové. Každopádně je potřeba si uvědomit, že i tak je to velice zajímavé a poměrně raritní dřevo, protože svou velikostí předčí většinu vzorků, které jsem měl možnost z této zóny vidět a i kresba je velice hezká a zajímavá. Na závěr bych chtěl říct, že člověk nemůže mít velké oči a čekat neustále zázraky a je potřeba s pokorou přijmout, že ne všechno dopadne podle vašich představ. Je fakt, že stále doufám, že se ještě něco perfektního ukáže a třeba to bude hned další dřevo z této várky, které také vypadá nadějně ;).
Archiv autora: admin
Jesenický jehličnan z pradávných dob
Je to již nějakou dobu co jsem vyleštil tento kousek dřeva a dnes bych ho tu chtěl ukázat. Pochází z jedné notorický známe lokality na Jesenicku a řekl bych, že je to typická ukázka lepšího materiálu z této zóny. Původně jsem ani nechtěl tento kousek vytahovat, protože by někdo mohl namítat, že to není kdo ví co, nicméně on sem prostě patří, protože kdo tuto oblast zná, tak ví, že je velice těžké něco podobného najít. V podstatě můžete úplně s přehledem mít sezónu, kdy na Jesenicku nenajdete téměř nic aspoň trochu podobného tomuto dřevu. Takže, zde je a myslím si, že se rozhodně není za co stydět.
První prázdninový příspěvek
Jsou prázdniny a já tu jsem s prvním prázdninovým příspěvkem. Jedná se opět o dřevo, které jsem získal v rámci hurá akce pleníme Petrův Kutnohorský kutloch, kterou jsem avizoval již někdy na jaře a ze které jste již nějaká dřeva viděli. Máme tu tedy pro dnešek celkem solidní Studenec, který je bohužel zbroušený do oblouku a vůbec ještě netuším, co ním budu dělat. On je totiž vůbec otazníček, jestli vůbec s tímto dřevem cokoli dělat, protože se mi již stalo, že jsem se snažil něco předělávat a nakonec jsem byl značně na sebe naštván, že já blbec jsem se do toho pouštěl, protože jsem se dostal do velkých problémů a bylo dost obtížně dodělat kámen do uspokojivého stavu. Každopádně, zatím ho nechám odležet a zde ho máte aspoň na ukázku k nahlédnutí. Ještě bych chtěl podotknout, že mám bohužel dost jiných starostí, a proto je to tu jaksi s články řidší než je zdrávo.
Neobvyklý kus dřeva z Líní
Je to už nějaký ten pátek, co jsem získal od Karla S. tento kousek dřeva, který našel v Líních u Plzně. Rovnou můžu říct, že to není žádná klasika z této lokality a kdyby mi tento kus někdo ukázal a chtěl by říct odkud je, tak bych hodně přemýšlel odkud by asi mohl být. Je to opravdu atyp, který rozhodně přicestoval z jiného směru, či z jiné doby, než ostatní dřeva typická pro tuto oblast a vesměs jsem doposud nic podobného neviděl.
Co se týká zpracování, tak to byl velice tvrdý materiál, do kterého se vůbec pile nechtělo, ačkoliv jsem to řezal speciálním kotoučem na tvrdé materiály, který jsem si nechal postavit v Itálii na zakázku. Hrubé broušení jsem udělal na litině a ostatní práce jsem dodělal flexou. Kámen jsem poměrně častokrát prolepoval, protože z něj stále lezly různé podplochové praskliny. Celkově vzato, jsem na tomto kamení strávil tolik času, že si až říkám, jestli už to není trošku na hlavičku. No nic, dělám si srandu, ty kameny je potřeba leštit do zmrtvení, protože teprve pak to k něčemu vypadá ;).
Přeslička ze Slánska
Máme tu pondělí a já sem se rozhodl napsat příspěvek. Rovnou se přiznám bez mučení, že je to jen taková nouzovka, aby zde něco po delší době bylo, protože momentálně bohužel nemám čas cokoliv zpracovávat, a proto není ani o čem psát. Každopádně, i tak tu máme dle mého názoru velice zajímavou a vzácnou věc, kterou v dnešní době asi už jen stěží najdete v takové kvalitě, aby se z toho dalo něco vybrousit. Tyto kousky se kdysi dali najít na Slánsku, nicméně tato doba je bohužel pryč a v dnešní době se na této zóně povalují již jen střepy těchto chalcedonokarneolů, které jsou již stokrát přejeté pluhy při orání, totálně rozštípané a vesměs i bez rostlin. Dovedu si představit, že kdysi tu byly opravdu výjimečné kusy, které neměly nikde v Čechách obdoby.
Zajímavost z Podbořanského dřevníku
V minulém roce jsme s Martinem podnikli řadu výprav na Podbořansko a obcházeli jsme téměř notoricky známe lokality v této oblasti. Občas jsme zavítali i na místa, která už jsou považovaná za víceméně vyčerpaná a dnes tam již nikdo nechodí a to se nám nakonec vyplatilo, protože se tam opět začala objevovat dřeva. Samozřejmě nemůžete čekat, že by to byla kdovíjaká hitparáda co se počtu kusů týká, ale to co tu dnes můžete vidět je na tu bídu stále velice solidní až nadprůměrný kousek, který se jen tak leckde neválí. Důležité na tom je to, že je stále šance najít něco zajímavého a nedá se s určitostí říct, že je na nějaké lokalitě konec, šance je tu pořád a tento kousek je toho důkazem.
První tempskya a klamná konifera
Máme tu první květnový příspěvek a začneme tempskyí. Jarda minulý rok jaksi zrubal asi celé Nové Strašecí a vykopal neskutečná kvanta těchto druhohorních kapradin. Já jsem tedy nelenil a nějaké kusy jsem nafasoval, protože jsem ve své sbírce, až na pár nezajímavých kousků, nic neměl. Na rovinu řeknu, že tempskye nejsou pro mě až tak zásadní druh, který bych musel mít v mnoha exemplářích a tak jsem si vzal pár rozřezaných desek, které mi přišli něčím zajímavé. Problém je, že pokud tyto tempskye nejsou z polních sběrů, ale z těžby, jsou tyto kusy poměrně dost porézní a většinou špatně leštitelné, a to je i případ níže uvedeného kusu, bylo to skutečně peklo, aby to aspoň nějak slušně dopadlo. Nicméně, je to tu a vy se můžete pokochat prvním exemplářem tempskye na tomto webu.
Dalším kouskem, který si tu dnes ukážeme je dle mého názoru konifera, která nás s Martinem docela solidně zmátla. Byl to poměrně dlouhý a hladký kmínek, který silně připomínal stromovou přesličku. Bohužel se naše domněnka nepotvrdila a po rozřezání a vyleštění se toto dřevo jeví jako konifera, protože má vnitřní zalitou dutinu do hvězdy. Každopádně, i tak je to zajímaví kousek, který jsme získali z jedné zahrádky na Jesenicku a jsem rád, že ho mám ve sbírce.
Špičkový araukarit z Lubné
Můj parťák Martin se v posledních dnech utrhl ze řetězu a rozřezal některé naše společné kousky araukaritů. Já jsem si hned jede z nich vybral a musel jsem si ho vybrousit, protože již na první pohled bylo jasné, že to bude naprostá špička. Každopádně, kámen je hotov a já bych jen chtěl poděkovat Jirkovi Z. z Rakovníka za to, že se s námi o tento kus podělil a samozřejmě se může těšit na vyleštěný plát, který mu zajisté udělá velikou radost. No posuďte sami, není to pecka?













