Máme tu opět konec týdne a já jsem celkem dost zrubaný, protože jsme měli s volejbalem 4 zápasy roztáhlé přes celý víkend. Už jsem na to nějak starý, těžký a bolavý. Když skáču, tak je to jak kdybych za sebou tahal prdel mrtvého hrocha a tak si tak říkám, jestli není lepší třeba jezdit na kole než páchat na sobě tyto zvěrstva. Navíc jsem u toho značně cholerický, protože se na tu hru nedá dívat ;). Když už jsme u těch zvěrstev, tak se mi nedávno jedno povedlo, ale na kameni a tady to máme. Je to opět Netoličák ze sadičky, kterou jsem získal od bezva lidí o kterých jsem psal v jednom z předchozích článkú. Stále to není úplně ta zelená, kterou bych si představoval, nicméně jak můžete vidět už se to blíží.

Někdy v dubnu či květnu jsme s Martinem navštívili jedny bezva lidi z Jižních Čech. Důvod byl jasný, získat dřívka z Netolic. Již nějakou dobu se po těchto kouskách pídím, protože co si budeme povídat, Netolice jsou asi jediná oblast v Čechách, kde bylo kdysi možné nalézt dřeva, která měla krásně zelenou barvu a navíc byla velice dobře prokřemenělá ačkoliv se jedná o třetihorní dřeva, která zřídka kdy dosahují kvalitního nasycení jako permokarbonská. Toto všechno je sice moc hezké, nicméně má to jeden háček, a to ten, že většina kousků z této lokality, když už jsou pěkně zelené, tak jsou vesměs velice malé. Pro někoho to asi problém být nemusí a i pro mě by to neměl být problém, nicméně já jsem jaksi navnazený všemi těmi perfektními kusy z permokarbonských lokalit a tak jsem se také snažil sehnat něco výjimečného. Nakonec se to téměř povedlo a já jsem u pana a paní H. sehnal velice zajímavé kusy, které vypadaly velice nadějně jak velikostí, tak i možností, že v nich bude zelená barva. Hned na místě jsme se s nálezci domluvili jak s tím naložíme a tak se i stalo. Bohužel hned první kus který vypadal na první pohled, že by mohl být zelený byl vevnitř hnědý a já jsem z toho byl mírně smutný, že to není úplně to pravé ořechové. Každopádně je potřeba si uvědomit, že i tak je to velice zajímavé a poměrně raritní dřevo, protože svou velikostí předčí většinu vzorků, které jsem měl možnost z této zóny vidět a i kresba je velice hezká a zajímavá. Na závěr  bych chtěl říct, že člověk nemůže mít velké oči a čekat neustále zázraky a je potřeba s pokorou přijmout, že ne všechno dopadne podle vašich představ. Je fakt, že stále doufám, že se ještě něco perfektního ukáže a třeba to bude hned další dřevo z této várky, které také vypadá nadějně ;).

Netolice, rozměr 19,5x10x12cm