Chrášťany nikdy neomrzí

Ano, prostě tyto kusy se nikdy neomrzí, můžete jich mít hromadu a stejně je to málo, protože každý kus je originál a musíte mít další, protože jsou krásné. Mě by moc zajímalo, proč jsou takové jaké jsou, jaké podmínky při vzniku panovaly a proč jsou úplně jiné, než většina kusů v Čechách. No, třeba se to jednou objasní a zase budu o něco moudřejší.

Araukarit 28x17x5cm, Lokalita: Chrášťany

Velikonoční kraslice

Ano, už máme po velikonocích, ale nevadí určitě se rádi podíváte na pěkné dřevo, že? Jak jste zajisté poznali jsou to Chrášťany. Tyto dřeva mě nikdy neomrzí, barvy jsou úžasné a každý kousek z Chrášťan je prostě unikát, který potěší všechny sběratele kamenů. Tento kus dřeva jsem koupil od mého dvorního dodavatele Chrášťanských dřev, za což jsem mu velice vděčný a přeji mu mnoho dalších úspěchů v jeho sběratelské činnosti a celkově ať se mu daří i v živote.

Araukarit, Chrášťany, Rozměry 31x26x5,5 cm.

Chrášťaňák přímo od Rakovníka

 Je to už přes dva roky co jsem se s Martinem poflakovali kolem Rakovníka a snažili se najít něco zajímavého. Na výpravy, které obnášejí hledání na poli a v remízkách již moc nechodíme, protože už to není tak plodné jako kdysi. Nicméně, po sérii výprav na kterých jsme jen kopali jsem si řekli, že by to mohlo být zajímavé zpestření. Očekávání nebylo kdo ví jaké, protože víme jak to na těchto lokalitách v dnešní době je, a to se tak nějak postupem doby i vyplňovalo. Jako poslední štaci jsme si vybrali lokalitu těsně u Rakovníka kousek pod Teskem, kde jsme v podstatě nikdy nebyli a už jsme vesměs byli smířený, že pojedeme domů s prázdnou, když se najednou začal Martin pižlat v zemi klacíkem. Na první pohled to vypadalo jako omletý zoxidovaný kousek, nicméně postupem doby se z toho vyloupl bezvadný kus, který už napohled říkal (hoši, budu bombovej).

Přibližně za 8 měsíců jsme se dostali k řezání, a to byl celkem porod, protože kámen je téměř celý chalcedonový a neuvěřitelně houževnatý. Jelikož jsme ho řezali na otočku ze dvou stran, tak nakonec dopadl relativně slušně, ačkoliv bylo dřevo docela popraskané.

Uběhlo dalších 8 měsíců a Martin se dopracoval k tomu, že kámen vyleštil. Já jsem se bohužel ke zpracovaní vůbec nedostal a jediné co jsem stihl, je částečné hrubé broušení. Na víc jsem bohužel neměl doposud sílu, protože tento kousek je skutečně neuvěřitelný tvrďoch.

Vtipné je, že jsem vesměs chtěl tento článek pojmout jako pojednání o tom, jak terciérní řeky roztahaly zkamenělá dřeva po celém Rakovnicku a díky různým typům dřev lze částečně vysledovat, kudy přibližně dávné řeky protékaly, což se mi úplně nepovedlo, ale to asi nikomu vadit nebude.

Psaronie z netradičních Českých lokalit

Úvod

Je všeobecně známo, že největší výskyt a nejzajímavější oblast s Psaroniemi se nachází na Novopacku. Tato oblast je velice dobře známá po celém světě a řadí se mezi top naleziště permokarbonské flóry na světě. Bylo by určitě zajímavé si o této lokalitě něco napsat, ale my se tu dnes zaměříme na jiná česká naleziště, která jsou tak trochu bokem všeobecného zájmu. Jsou to vesměs velice chudá naleziště a pro sběratele je těžké na těchto zónách nějaké psaronie najít, nicméně i tak jsou zajímavá a je dobré si o nich něco říci. Chtěl bych ještě dodat, že tento článek nepopisuje nějaké hlubší vědecké analýzy kolem psaronií. Je určen převážně sběratelům, jako zajímavost z našich méně známých nalezišť.

Lokalita Očihov

Jako první si tu popíšeme lokalitu u Očihova, která je dobře známá výskytem barevných araukaritů, které se tu dají najít ve štěrkových plotnách na polích. My jsme sem kdysi s kamarádem Martinem Kreuzerem podnikali hodně výprav, protože se přes tuto oblast kopal plynovod Gazela a snažili jsme se z této akce vytěžit maximum. Při této příležitosti jsme hledali i v remízkách, kde se nám podařilo najít zvláštní kusy dřev. Byly velice omleté, hlízovitého tvaru a něco na nich bylo divné, každopádně jsme je vzali, což se v pozdější době potvrdilo jako velice dobrý nápad. Po zpracování těchto kousků jsme zjistili, že se jedná o psaronie, což je v této oblasti velice vzácný nález a kromě jednoho malého vzorku jsem nikdy nic podobného neviděl.  Nálezy jsou velice rekrystalizované a buněčná struktura se téměř nedochovala, nicméně i tak je vidět, že to skutečně psaronie jsou.

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Lokalita mezi Kněževsí a Chrášťanami

Další zajímavé naleziště se nachází u Kolešovic, dále směrem na Kněževes až do Chrášťan. Je to poměrně velice rozsáhlá oblast, která je občas schopna dát unikátní vzorky, nicméně, opět se jedná o velice vzácné nálezy. Na této oblasti je zajímavé, že se zde také nacházejí velice řídce přesličky rodu Arthropitys Bistriata, což je opět vzácná fosilie a dá se, co do vzácnosti, srovnat s výskytem psaronií. Vzorky z této oblasti jsou opět velice rekrystalizované, ale buněčná struktura je v některých případech velice čitelná a dalo by se říci, že ze všech nalezišť, které znám, jsou kusy z této oblasti druhé nejzachovalejší po Nové Pace.

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Lišany

Pokračujeme dále na východ, až se dostaneme k obci Lišany. Tato obec je známá výskytem zkamenělých dřev a je to jedna z velice prohledávaných lokalit. Bohužel oblast je tak intenzivně prohledávaná, že nálezy sbírkového charakteru jsou již velice náhodné a s ohledem na techniku dnešní orby se nedá předpokládat, že se situace nějak výrazně zlepší. Každopádně, toto je všeobecný problém na všech lokalitách. Co se týká nálezů psaronií na této lokalitě, ty jsou zde ještě řidší než u výše zmíněné oblasti kolem Kolešovic, ale pro změnu se zde dají najít silně prokřemenělé rašeliny s psaroniemi a přesličkami. Jedná se téměř vždy o dohněda zbarvené hlízy, které jsou silně omleté a povrchově zoxidované, což naznačuje na vodní transport v období terciéru.

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Krupá

Z oblasti Rakovnicka nám zbývá již jen zóna kolem Krupé, která je opět známá výskytem zkamenělých araukaritů a doplňkově se zde vyskytují malé kousky psaronií a přesliček. Tyto nálezy jsou navázány převážně na místa v polích, přes která se kdysi kopal místní plynovod. Jako zajímavost bych uvedl, že velice pěkné ukázky araukaritů se zde našli při kopání základů místní cihelny a byly donedávna k vidění v jedné ze zahrádek v obci Hředle. Bohužel, když jsme jeli nedávno kolem, tak tato kolekce již v zahradě nebyla. Tím bych ukončil první díl o putování za psaroniemi z českých netradičních nalezišť a v některém z příštích dílů si povíme o dalších z okolí Slánska a Loun.

Krasavec z Rakovnicka

Je to možná něco přes dva roky kdy jsem získal od svého kamaráda Jirky Z. tento nádherný kousek dřeva.  Tento týden jsem se tedy rozhodl, že je na čase ho vyleštit, a tak jsem se do toho pustil ačkoliv se mi moc nechtělo. Nevím jak to máte vy, ale já když nemám na nějaký kus náladu a jdu ho brousit jen proto, že už tu delší dobu leží, tak to většinou stojí za prd, a to se opět potvrdilo.Já tyhle kusy z Rakovníka už mám přečtený, jsou to tvrdý hajzlíci, kteří vůbec nespolupracují a při broušení se jim vůbec nechce ubývat. To je první věc, která mě na nich s prominutím až se..e a když je tedy potřeba brousit 3 mm, tak je to pomalu na den volna. Takže, máme tu brousící šílenost za sebou a co dál, střední broušení je brnkačka, tam není co podělat a teď tu máme podlesk. V tomto případě se podleskuje do zblbnutí a možná i o kousek déle, a to hlavně kvůli tomu, že kámen má místy řidší partie, které je potřeba déle podleskovat, aby šli solidně vyleštit. Další fáze je leštění a u toho si již lehám na hodinku a půl na kámen a dělám, že jsem v kómatu. Samozřejmě občas je potřeba se probrat z deliria a kámen umýt a znovu nanést leštivo, nicméně tupý výraz musí být zachován jinak by to nemělo ten správný náboj. Po hodince ležení na šutru jsem na chvilku zostřil své smysly, abych zjistil, že na prostředku šutru je nějaký vějířek kolem jedné pidi dírky. No ano František špatně vymyl šutrák a z té úžasné dírky se mu postupně dostávalo brusivo ven a celá práce vylétla komínem. No nic, celé jsem to opět předělal a opět se při leštění něco podělalo, a tak jsem se na to již vykašlal a nechal to být, protože i tak je to jako zrcadlo, nicméně vím o té chybce a to mě trochu leží v hlavičce ;).

Araukarit, Rakovník, 29,5×27 cm