Můj první kousek z okolí Močidlece
Včera jsem si udělal výlet do Chomutova za jedním sběratelem u kterého jsem přes aukro koupil pěkný kousek dřeva z Močidlece, což je pro mě sice známá oblast, nicméně je od nás již poměrně daleko a neměl jsem ještě tu čest v této lokalitě dělat nějaký průzkum. Každopádně z této oblasti jsem již viděl skvělé kusy, které se dají srovnat snad jedině s dřevy z Chrášťan jak byly špičkové.

Burza Tišnov
Nedalo mi to a musel jsem vyjet na naší největší burzu minerálů v Tišnově. Bohužel, už to bylo víceméně jen z nostalgie, protože, co se týká zkamenělých dřev na našich burzách, je to s nimi v poslední době opravdu hodně špatné. Je fakt, že jsem tam měl i schůzku s jedním sběratelem ze Slovenska a domluvil jsem si tam nějaké dřevité opály, takže to úplně marný výlet nebyl. Zároveň jsem si přivezl dvě bedny dřevitých opálů z Hliníku nad Hronom a z Veľkého Ďuru od tohoto sběratele, ale to byl předem domluvený kšeft. Jediné, co se mi tam tedy povedlo, byl bezvadný dřevitý opál ze Slaské na Slovensku a mini střeďáček přesličky z Nové Paky a to je vesměs vše, co se na burze dalo pořídit. Bohužel je tento opál i dost poškrábaný a budu ho muset předělat a i lokalita mi jaksi nesedí, protože jsem ze Slaské nic podobného neviděl, ale nezbývá mi nic jiného, než prodávajícímu sběrateli věřit. Další kus na fotce je již jeden ze vzorků z Hliníku na Hronom, který jsem si jen tak pro radost vyleštil.




Patnáctá sezona muzea Zkamenělý Les v Lounech.
Dovoluji si Vám oznámit, že Muzeum Zkamenělý les v Lounech (areál Minigolfu) otevírá 1.května již svou 15. sezonu. Bude vystaveno hodně novinek, včetně různých unikátů. Bohužel lidé o existenci tohoto muzea vědí minimálně a proto pokud můžete, pozvěte další návštěvníky. V pátek 16.5.2014 se muzeum účastní i Muzejní noci.
Tak trochu jiný Očihovský oddíl.
Jak jsem již psal v jednom předchozím článku, psaronie jsou všude. Dnes si ukážeme psaronky z míst, kde by to asi jen tak někdo nečekal, a to z Očihova. Tato profláklá zóna dala mnoho krasných barevných kamenů a ve své době to musel být úžasný terén pro sběr zkamenělých dřev. Ještě dnes se tam občas dají najít zlomky zašlé krásy, kterou již dávno rozbily kopyta traktorů, nenechavý sběratelé a zahrádkáři z této oblasti. Tyto psaronie, které tu můžete vidět, ovšem nepocházejí z polních sběrů, ale z výkopu, když se zde pokládal plynovod Gazela. Měli jsme holt s Martinem kliku a povedly se nám najít tyto výjimečné kusy, které jsou v této lokalitě zastoupeny velice řídce.
Dadoxylon Jesenicko
Nedávno jsem od jednoho známého koupil pár araukaritů z Jesenicka, které jsou na danou lokalitu velice vydařené. Jeden z těchto kousků bych vám rád ukázal, protože je obzvlášť zajímavý. Takové kusy se tam již vesměs jen tak neválejí a já jsem rád za každý pěkný nález, protože je to opravdu parádička.

Jak na sádrování těžkých kamenů.
Možná je to úplně zbytečný článek, ale přeci jen jsem ho napsal, protože se třeba časem vyskytne někdo, kdo bude chtít dělat poctivé zpracování jako my s Martinem a bude mu záležet na tom, aby kámen dopadl co nejlépe, protože se setkáváme vesměs jen se špatnou a odfláknutou prací. Takže jdeme na věc, my jsme si s Martinem sehnali rašelinu, která má něco mezi 100-120 Kg a potřebovali jsme vyřešit, jak kámen perfektně připravit, abychom ho mohli nechat říznout na mostové pile. Sehnali jsme si tedy poloviční paletu a natloukli jsme na ní nopovou folii.Dále jsme koupili pytel obyčejné elektrikářské sádry, pytlíky do koše, velkoobjemovou nádobu na rozdělávání sádry a balící igelitovou folii. Dále jsme si ještě přichystali nějaké trámky a hranolky na podložení kamene do optimální polohy a šlo se na věc. Nejdříve jsme rozdělali dostatečné množství sádry a vytvořili poměrně hustý štrúdl, který jsem rovnoměrně rozprostřeli na krajní stranu palety. Potom jsme přichystali hranolek, kterým jsme potřebovali na druhé straně a rašelinu usadili nejtlustší stranou do sádry a druhou na připravený hranolek. Takže máme zasádrovanou jednu hranu kamene a podloženou druhou stranu kde vznikla dutina a co dál. Na řadu přicházejí pytlíky do koše a sádra. Rozděláme si tedy dostatečné množství sádry a dbáme na to, aby byla poměrně tekutá a dala se nalít do připravených pytlíků. Pytlíky raději zdvojte, protože jsou velice tenké a mohly by se protrhnout. Takže máme naplněný pytlík sádrou a počkáme až sádra nepatrně ztvrdne do stavu kdy není tekutá a má pastovitou konzistenci. Vezmeme nějaký nůž a z jedné strany uděláme do pytlíku několik menších řezů. Stranu, kterou jsme nařezali se snažíme napěchovat do dutiny pod kamenem, protože při tomto pěchování sádra uniká dírami hlouběji do dutin a tím je vyplňuje. Postup opakujeme dokud nemáme kámen krásně podsádrovaný. Ještě jsem zapomněl na jednu věc, a to je zabalení kamene do balící folie, aby jste zabránili znečištění kamene od sádry. Tak a to je kouzlo celého sádrování, v podstatě je to jen takový mustr jak na to, protože postup bude asi kámen od kamene jiný.
A zde máme nějaké fotky z řezání a jeden z uříznutých kusů, který jsem nafasoval. Není to moc dobře vidět, nicméně rašelina je plná brekciovaných kousků přesliček, dále pak jsou tam dvě pěkné sigillarie, několik celých přesliček a plno jiného materiálu. Prostě úžasný kousek do muzea.
Barevný Plzeňák
Před nedávnem jsem se seznámil s jedním príma zkamenělým dřevorubcem alias Kárlem a začali jsme spolu páchat nějaké nekalosti se zkamenělými dřevy. Na úvod Karel vytáhl ze svého dřevníku neskutečné střeďáky, které pocházejí z Plzeňska a jsou naprosto perfektní. Zde je jeden z nich, je to dadoxylon, který jsem dnes stihl dodělat. Ty ostatní budou muset počkat, protože jsem jaksi zaneprázdněný a musím dodělat plno věcí pro svou milou přítelkyni 😉 a jeden Bořkův Chrášťaňák, po kterém je už značně chtivý.

Zkamenělá dřeva z Labských pískoven.
Abych řekl pravdu, tak jsem se dnes celkem solidně nudil a nechtělo se mi nic dělat. Včera jsem si rozřízl malíček a tak jsem nemohl dnes ani brousit, protože potřebuji, aby se to trochu zahojilo. Naštěstí jsem měl domluveno, že mi zavolá Jirka S. z Čelákovic, který je jeden z předních sběratelů zabývajících se sběrem kamenů v Polabských pískovnách. Jirka tedy zavolal a naštěstí měl dnes čas a tak jsem ho navštívil. Když jsem k němu přijel, tak měl již přichystané zajímavé vzorky z bývalé pískovny v Toušeni a z ještě funkční Staré Boleslavi. Tyto kusy do těchto pískoven splavily řeky, které v dřívějších dobách značně meandrovaly a snášely z Podkrkonoší a z jiných koutů mnoho kamenného materiálu, mimo jiné i acháty a jaspisy. Každopádně řeky Labe, Jizera a Cidlina udělaly své a tak se můžete pokochat těmito zajímavými kousky.






































