Letos na jaře jsme se s Martinem poflakovali kousek pod Žlábkem a prohledávali jsme tam veškeré remízky, potoky a vodoteče, které se tam nacházejí a našli jsem tam jednu velice zajímavou zónu, ve které jsem našel totálně prokřemenělou hlízu. Vypadalo to, že to je spíš velice barevný silicit bez žádné fosílie, nicméně i tak jsem hlízu přeřízl a byl jsem velice mile překvapen, protože nakonec hlíza obsahovala kmínek, který velice potěšil. Za mě sbírkový kus z nové lokality a jsem velice zvědav, co tam časem ještě najdeme.
V naší zemi je hromada zajímavých míst s nálezy zkamenělých dřev a je až k nevíře jak rozmanité a pěkné nálezy se tu dají najít. Můžu říct, že tu máme opravdové skvosty, které nemají ve světě obdoby a jsou skutečně jedinečné. Jedna taková zóna se zajímavostmi se nachází kousek za Trutnovem, nacházejí se tu velice pěkné silicity se zbytky permokarbonské flory. Dnes tu tedy máme jednu takovou specialitku z této oblasti. Jedná se o hlízu silicitu, která obsahuje zbytky kmínku, kompletně rekrystalizovaného a nahrazeného achátem. Pro paleobotaniky asi nic moc materiál, nicméně pro nás sběratele, kteří máme rádi i pěkné věci je to naprostá parádička.
Ano, prostě tyto kusy se nikdy neomrzí, můžete jich mít hromadu a stejně je to málo, protože každý kus je originál a musíte mít další, protože jsou krásné. Mě by moc zajímalo, proč jsou takové jaké jsou, jaké podmínky při vzniku panovaly a proč jsou úplně jiné, než většina kusů v Čechách. No, třeba se to jednou objasní a zase budu o něco moudřejší.
Před pár týdny se mi ozval pan Igor ze Slovenska. Pro mě to znamenalo velikou událost, protože pan Igor je taková šedá eminence Slovenského zkamenělého dřevníku s neskutečnými dřevy ve svém dřevařském kutlochu. Jestli nevíte o koho jde, tak si oživte paměť následujícím článkem a hned Vám bude vše jasné. Tehdy zaslal velice zajímavé ukázky Slovenských dřevitých opálu a pak se na tři roky odmlčel. Hold pan Igor nepotřebuje kolem toho sáhodlouze kecat, on asi raději koná. Já jsem z toho byl tehdy trochu smutný, protože jsem chtěl vědět víc a ono nic :), ale co se dalo dělat, nechal jsem to plavat. Mezitím jsem se seznámil s Peterem z minulého článku, a ten mi prozradil malé tajemství, že se s Igorem zná a jsou dobrý kamarádi. Ještě než jsem se to od Petera dozvěděl, obdržel jsem zásilku se skoro desetikilovým opálem z Vtáčniku a já šel do vrtule. Igor se totiž rozhodl, že mi jen tak zadarmo pošle kousek dřevitého opálu asi jako satisfakci, že se mnou 3 roky nemluvil. Co vám budu povídat, mám radost. O to větší, že se prostě někdo jen tak sebere a na svoje náklady pošle parádní dřevo, aby druhému udělal radost. Za mě je to neuvěřitelný počin a já moc děkuji Igorovi, že mě obdaroval takovým pěkným opálem.
Děkuji ti kamaráde a rád se s tebou jednou setkám, ještě jednou DÍKY, máš to u mě!!!
Není to tak dávno co jsem si tu posteskl, že bych docela rád ještě získal nějaké pěkné kousky zkamenělých dřev z Hliníku nad Hronom. Nečekal jsem, že by moje tesknění po těchto dřevech někdo vyslyšel, ale on se stal malý zázrak a kontaktoval mě jeden bezva chlapík ze Slovenska, že by i něco měl, a že by se chtěl přijet podívat do Čech. Byl jsem opravdu zvědav co z této akce vyleze, protože se do dnes za mnou ze Slovenska nikdo nepřijel podívat, a tak jsem byl i možná trochu skeptický jestli to nakonec dopadne. Jak už asi tušíte vše dopadlo velice dobře. Ze Slovenska přijel Peter R. a skutečně přivezl nějaké ty kousky z Hliníku nad Hronom. Píši tu (nějaké ty kousky), nicméně to je míněno sarkasticky, protože Peter přivez skutečné skvosty, které jsme spolu vyhandlovali za České dřevo a já jsem skutečně nadšený, protože jsou parádní. Navíc, jsem získal bezva kamaráda co má dřeva skutečně rád a je schopný se podělit o informace či videa z akcí, na kterých se osobně podílel. Co víc k tomu dodat, děkuji ti Petře za návštěvu a rád tě kdykoliv uvidím a cokoliv s tebou podniknu, prostě, díky za všechno.
Co se týká dřev, která Peter dovezl, tak bohužel netuším co za konkrétní druhy to je. Mám v plánu se zastavit za Jakubem Sakalou na Karlovu Univerzitu a společně se tyto kousky pokusíme analyzovat.
Jak je všeobecně známo, Český ráj je kraj pokladů, pohádek a různých pohádkových stvoření. Pohádek z tohoto kraje jsem slyšel od různých pohádkových dědečků z Rumcajsova kraje opravdu hodně. Oči až přecházeli co za pohádkové věci se v tomto kraji dalo údajně najít či našlo. Nicméně, kouzelní dědečkové v tomto kraji jsou různí, někteří z nich jsou kouzelníci, další jen pohádkáři a někteří jsou tak mocní, že dokážou i kameny z cizích krajů přenášet a do země zakopávat. Co dodat, pohádkový kraj jak má být. A teď k těm pokladům, my s Martinem jsme asi také kouzelníci, a tak neleníme a snažíme se vykouzlit na tváři aspoň úsměv. Občas se nám podaří vyčarovat opravdu něco dobrého a zde je výsledek jednoho našeho snažení, kdy jsme za pomocí rýče a jehly vykouzlili kámen, na který jen koukáte s otevřenou pusou a říkáte si (tak to je něco krásného). A to je přesně ta odměna, poklad a pohádka z tohoto kraje jak má být.
Před měsícem se mi narodil synek a najednou je v tom životě zase o dost měně času. Klučík mi samozřejmě dělá radost a jen si mohu přát, že jednoho dne bude také třeba sbírat kameny a i kdyby ne, tak hlavně ať je z něj dobrý člověk. Vraťme se k tomu našemu Českého dřevníku. Máme tu poměrně vzácný kousek z okolí Velvar, který jsem dostal na zpracování. Je vzácný tím, že v těchto oblastech kolem Slaného až do Velvar se občas dají najít nějaké štěpy dřev, nicméně celotvárek je velice výjimečný. Co si budeme povídat, Slánsko je zajisté zajímavá zón, ale všechny významné kousky jsou vydřené dlouhodobým chozením na lokality a odhodláním tam něco pěkného najít. A to chce všechno čas a chuť se tam vracet dokud člověk nenajde něco podobného.
Před pěti lety jsem se s Martinem začali zajímat o místa mezi Louny a Řevničovem. Dostali jsem echo, že v tomto terénu plném různých údolí se dají občas najít zajímavé kousky zkamenělé flóry z permokarbonu. Začátky tam nebyli vůbec lehké, je to tam velice rozlehlé a terén je natolik členitý, že si sakra rozmyslíte kam se vydat, protože času jsme měli málo a nohy máme přeci jenom také jedny. Po nějakém čase jsme začali mít úspěch a začali jsme nacházet střepy rašelin, které jsou velice zajímavé a jiné než se běžně nacházejí na Novopacku či u Slaného. Tyto rašeliny svojí skladbou připomínají některé kousky, které se dají najít v okolí Lišan, nicméně jsou mnohem víc barevné a tím pro nás i více zajímavé. Po čase jsme se dostali i na několik zajímavých kusů, které v sobě obsahují i kousky psaronií a přesliček, což je pro všechny sběratelé permokarbonské flóry velice zajímaví materiál. Zde je jeden zajímavý vzorek z této oblasti, který je jsme tam po letech našli.
Rašelina s psaronií 14×21 cm
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.
