Burzy
Burza minerálu v Tišnově
Dnes jsem s rodiči a Martinem navštívil burzu minerálů v Tišnově a jako každý rok se mi tam moc nechtělo, protože je to celkem daleko a výsledek, co se týká dřev, je značně nejistý. Každopádně stalo se a my jsme vyrazili, aby jsme tam před jedenáctou byli a pokusili se získat aspoň nějaké slušné vzorky dřev. Po dojetí na místo a zaplacení vstupného došlo ke sprintu mezi stánky, aby nám náhodou něco neuniklo, prostě klasický hamounek, ale to zná asi každý postižený pacient jako jsme my. Po vysprintování na balkon v sokolovně jsem se zastavil u jednoho pána, kde upoutala mojí pozornost tato hmota ze Železnice. Je to pozůstatek sladkovodních sinic a rostliny, která lehce kouká z druhé strany kamene. Pro mě na pohled krásná záležitost.
Dále tu pán nabízel celkem hezkou rašelinu z Nové Paky, která obsahovala několik šišek, přesliček a mám pocit, že i stigmárii. Problémem byla ale cena, která činila 17.000,-, což mi přišlo zcela mimo mísu.
V hlavním sále sokolovny jsme na nic zásadního nenarazili, krom pana Krotila staršího, který nás odkázal na svého syna, že prý nám ukáže nějaké zcela unikátní rašeliny, což se také následně potvrdilo. Rašeliny byly vskutku parádní a musím konstatovat, že to byly opravdu unikátní kousky.
Po návštěvě pana Krotila mladšího jsme prošmejdili i ostatní třídy, kde jsme narazili na špičkový dřevitý opál z Povrazníku, který byl opravdu, co se týká kvality, top. Jeho cena se pohybovala kolem 11.500,-, což bylo poměrně dost, ale kvalita odpovídala ceně.
Dalším zajímavým kouskem byla přeslička z NDR, která byla velice zajímavá, nicméně byl to jen odřez z nějakého většího kusu, tudíž velice tenký a cena 350 euro. Tak nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Asi se plastové lžičky přestali rentovat.
Poslední naší zastávkou byl pán ze Slovenska, který přivezl velice zajímavé dřevitě opály z Hliníku nad Hronom za bezva peníze. Takže jsme tam opět zahučeli ve velikém stylu, jak je u nás zvykem a po této anabázi jsme frčeli domů.
Jestřebý hory
Pár kousků
V poslední době jsem se dostal do pracovního stresu a absolutně jsem nestíhal nic. Každopádně situace se vylepšila a já se konečně mohu opět podělit o nějaké rozumy a zkamenělá dřeva, která jsem získal. První věc, kterou bych tu chtěl zmínit, je darovaná přeslička ve směsi karneolu a chalcedonu ze Slaného, kterou jsem dostal od kamaráda Jardy. Našel ji kdesi v sutinách bordelu a kamení. Co k tomu dodat, je to kousek, který původně rostl ve sladkovodním jezerním prostředí a dle ozubení se zřejmě jedná o zkamenělou přesličku obalenou sinicemi. O těchto kouscích jsem mnohokrát mluvil s kamarádem Martinem a moc by nás zajímalo v jakém prostředí a za jakých podmínek došlo k tak kvalitnímu nasycení křemičitany.
Další dřevo, které jsem sehnal na aukru, je pěkný střeďák z Kolešovic. Je to lokalita u Rakovníka, kde se ještě v 80 letech daly najít velice pěkné ukázky všeho možného a hlavně ve velice dobré kvalitě nasycení jako ve vedlejších Chrášťanech. Poslední rok jsem se této lokalitě věnoval a musím konstatovat, že je to již zcela mrtvá lokalita a veškeré nálezy byly zřejmě spjaty s budováním chmelnic v této oblasti.
A máme tu opět další kus araukaritu, sehnal jsem ho od jednoho bezva pána z Broumova, který ho našel v Radvanicích v Jestřebích horách. V těchto horách jsem strávil mnoho času a musím říct, že takto barevný kousek je celkem vzácná záležitost a není úplně běžné něco takového tam najít. Škoda jen, že není celý byla by to vskutku velice hezká ukázka z této oblasti.
Nevím jak začít další odstavec o dalším dřevu, abych nepoužil slovo „další“, nicméně už jsem začal ;). Tento kus nevím odkud je, protože mi ho dotyčný prodejce zatím neurčil, každopádně já si myslím, že bude buď z Rakovníka nebo z Očihova. No, nechme se překvapit co z toho vypadne za lokalitu.
A poslední věcí je třetihorní kousek z Vodňan, který jsem zakoupil od téhož pána co výše uvedený araukarit. Mám rád tyto kusy a časem vám ukážu velice hezké ukázky tohoto materiálu, který doporučuji do každé sbírky zkamenělých dřev.
Lokality
Rašeliny z Nové Paky
Nedávno jsem získal nějaké zajímavé kousky rašelin z okolí Nové Paky, jedná se převážně o 40 let staré sběry, za které jsem velice rád, protože v dnešní době je náročné něco takového najít. Pokud byste mi někdo něco takového chtěl nabídnout, byl bych rád za každý vzorek.
Lokality
Dřeva z Podbořanska
Včera jsem obdržel od Martina další várku dřev z našeho společného bloumání po Podbořansku v loňském roce. Jsou to takové kamenné popelky, které mohly skončit ve skalce, nicméně po důkladném okouknutí se z nich vyklubaly pěkné kousky. Postupně je sem budu dávat jen co je zpracuji.
Překvapení na Pardubické burze.
Dnes jsem s přítelkyní Péťou vyrazili do Pardubic, kde jsme se chtěli stavit na místní burze minerálů v ulici Gorkého, která se pořádá tuším dvakrát do roka v místním kulturáku a následně si udělat výlet někam do okolí, což se jaksi nakonec nepovedlo, protože jsme zjistili, že není moc kam. Na burzu jsme dorazili asi hodinu po otevření a co si budeme povídat vždy je to o tom, kdo dřív přijde ten dřív žere a proto jsem v podstatě nevěřil, že něco seženu. Rozhodně jsem byl už předem vnitřně připravený, že nebudu utrácet, protože se ženou v zádech to jaksi ani nejde ;). Každopádně, když jsem naběhl do kulturáku šlo vše stranou. Peněz najednou bylo habaděj, žena za zády se jaksi nestačila divit kam mizejí peníze, které by mohli být použity na Wellness pobyt v Tatrách a mě to najednou bylo jedno, protože já jsem byl na lovu a přestával jsem nejenom vidět, ale i možná slyšet :D. Postupem doby, co jsme se prokousávali stánky všeho možného, jsem narazil na jednoho pána co prodával obrovský dřevitý opál z Povrazníka. Já jsem v tu chvíli seděl na zadku, protože jsem za poslední dobu nic obdobného na burzách neviděl a tohle byla pecka. Hned jsem se zeptal za kolik by ho prodal a že mám o něj zájem. Z pána, ale vypadla věta, že by ho nejraději vyměnil, okamžitě jsem zkoprněl, protože pán prý sbírá minerály a ty jdou zcela mimo mě. Nakonec jsme se domluvili a já tento skvost zakoupil za 2000,-, což byla velice fajn cena. V hlavě totální radost a jen jsem se otočil na Péťu, jestli je vše v pořádku a nepotřebuje resuscitační jednotku. No nic řekl jsem si, je v cajku můžeme pokračovat v nákupech. To jsem ale netušil, že hned o pár stánků dál začne dřevařský ráj nanovo. Možná by se to dalo nazvat spíš peklo, protože jsem nevěděl co dřív brát do ruky a co bylo nejhorší, začali se kolem shromažďovat nějaká individua stejného typu jako já, která začala okukovat stejná dřeva. Zlověstně jsem zkouknul situaci a rázně jsem jim to utnul. Málem ze mě vypadlo „Beru všechno“, ale tak to s ohledem na Péťu nedopadlo, mám ji přeci rád, a tak jsem vybral pro mě ty nejlepší kousky, zaplatil jsem dalších 1800,- a rychle jsem začal podepírat Péťu, aby neomdlela. Jako satisfakci jsem ještě mé nejdražší polovičce koupil přívěsek na krk s měsíčním kamenem a frčeli jsme do Poděbrad.
Nevýrazný dadoxylon z Podbořanska
Včera jsem byl u svého velice dobrého kamaráda Martina a tak nějak jsem si postěžoval, že nemám co zpracovávat. Ve sklepě mám nařezané jen veliké kusy, na které jsem neměl náladu a malé kusy jsem neměl nařezané, protože zrovna řeším uchycení kamenů při řezání na menší pile, kterou jsem nedávno koupil. Martin si také posteskl, že si koupil drahý kotouč na řezání tvrdých materiálů, nicméně, že se mu začal sjíždět na jednu stranu. Nenapadlo ho nic lepšího než, že vezme nějaké kusy nevalné kvality, které jsme měli u něj ulité a bude se snažit kotouč přeformátovat, aby měl správnou geometrii. Nakonec z toho vylezlo jednou moudro, že i kameny bez kresby a bez nějakých výrazných vnějších znaků má cenu zpracovat. Posuďte sami, vypadl z toho velice zajímavý kousek, který si zaslouží místo ve sbírce.
