Neskutečný kus rašeliny z Podkrkonoší

Před několika týdny jsem tu prezentoval rašelinu z Balek, kterou Martin vyškrábl od jednoho sběratele z Podkrkonoší a já jsem ji začal postupně zpracovávat. Musím říct, že je to obrovská dřina, protože když nepočítám řezání, tak jsem na tom kameni strávil něco kolem 12 hodin s flexou v ruce a můžete se spolehnout, že vibrace cítíte ještě v posteli když jdete spát. Každopádně, takto špičkový kus rašeliny si zaslouží tu nejlepší péči a jak by řekl jeden klasik z Bělé pod Bezdězem: „V tom kameni jsou snad celé prvohory“ a má pravdu, je to rašelina v té nejlepší kvalitě, nabitá všemi možnými rostlinami, které v té době rostly.

IMG_0706_e IMG_0710 IMG_0709 IMG_0708 IMG_0714

Zajímavost z Podkrkonoší od Martina a Tondy

Bohužel v poslední době pracuji jen na velikých a náročných kamenech, a proto nestíhám cokoliv na můj blog o dřevech dávat. V podstatě nemám nic zpracovaného, co bych mohl ukázat. Každopádně, dnes mi vytrhl Marťas z Bělé pod Bezdězem trn z paty a poslal mi velice zajímavý materiál. Oni totiž kluci achátářský nelenili a jali se poflakovat po Podkrkonošském permokarbonu, a to velice pečlivě. Zprvu jsem si říkal, že to budou mít velice těžký, protože se pustili do něčeho, co před nimi dělalo dalších bambilion lidí, nicméně kluci to dokázali a podařilo se jim postupně najít již poměrně dost zajímavých vzorků. Rozhodně, klukům držím palce a zde je jedna zajímavůstka z jejich výprav.

Kmínek v siničním obalu 1 Kmínek v siničním obalu 3 Kmínek v siničním obalu 2

Můj první kousek z okolí Močidlece

Včera jsem si udělal výlet do Chomutova za jedním sběratelem u kterého jsem přes aukro koupil pěkný kousek dřeva z Močidlece, což je pro mě sice známá oblast, nicméně je od nás již poměrně daleko a neměl jsem ještě tu čest v této lokalitě dělat nějaký průzkum. Každopádně z této oblasti jsem již viděl skvělé kusy, které se dají srovnat snad jedině s dřevy z Chrášťan jak byly špičkové.

IMG_0697

Araukarit Močidlec, rozměry 21×25 cm

Burza Tišnov

Nedalo mi to a musel jsem vyjet na naší největší burzu minerálů v Tišnově. Bohužel, už to bylo víceméně jen z nostalgie, protože, co se týká zkamenělých dřev na našich burzách, je to s nimi v poslední době opravdu hodně špatné. Je fakt, že jsem tam měl i schůzku s jedním sběratelem ze Slovenska a domluvil jsem si tam nějaké dřevité opály, takže to úplně marný výlet nebyl. Zároveň jsem si přivezl dvě bedny dřevitých opálů z Hliníku nad Hronom a z Veľkého Ďuru od tohoto sběratele, ale to byl předem domluvený kšeft. Jediné, co se mi tam tedy povedlo, byl bezvadný dřevitý opál ze Slaské na Slovensku a mini střeďáček přesličky z Nové Paky a to je vesměs vše, co se na burze dalo pořídit. Bohužel je tento opál i dost poškrábaný a budu ho muset předělat a i lokalita mi jaksi nesedí, protože jsem ze Slaské nic podobného neviděl, ale nezbývá mi nic jiného, než prodávajícímu sběrateli věřit. Další kus na fotce je již jeden ze vzorků z Hliníku na Hronom, který jsem si jen tak pro radost vyleštil.

IMG_0696

Dřevitý opál Slaská, Slovensko, Rozměr 36×27

IMG_0696_macro

Dřevitý opál Slaská, Slovensko, Rozměr 36×27

IMG_0700

Dřevitý opál Hliník nad Hronom, Slovensko, Rozměr 19×10

IMG_0700_macro

Dřevitý opál Hliník nad Hronom, Slovensko, Rozměr 19×10

Patnáctá sezona muzea Zkamenělý Les v Lounech.

Dovoluji si Vám oznámit, že Muzeum Zkamenělý les v Lounech (areál Minigolfu) otevírá 1.května již svou 15. sezonu. Bude vystaveno hodně novinek, včetně různých unikátů. Bohužel lidé o existenci tohoto muzea vědí minimálně a proto pokud můžete, pozvěte další návštěvníky. V pátek 16.5.2014 se muzeum účastní i Muzejní noci.

muzeum zkamenělý les

Tak trochu jiný Očihovský oddíl.

Jak jsem již psal v jednom předchozím článku, psaronie jsou všude. Dnes si ukážeme psaronky z míst, kde by to asi jen tak někdo nečekal, a to z Očihova. Tato profláklá zóna dala mnoho krasných barevných kamenů a ve své době to musel být úžasný terén pro sběr zkamenělých dřev. Ještě dnes se tam občas dají najít zlomky zašlé krásy, kterou již dávno rozbily kopyta traktorů, nenechavý sběratelé a zahrádkáři z této oblasti. Tyto psaronie, které tu můžete vidět, ovšem nepocházejí z polních sběrů, ale z výkopu, když se zde pokládal plynovod Gazela. Měli jsme holt s Martinem kliku a povedly se nám najít tyto výjimečné kusy, které jsou v této lokalitě zastoupeny velice řídce.

IMG_0689Psaronius OčihovIMG_0691Psaronius Očihov 2

Dadoxylon Jesenicko

Nedávno jsem od jednoho známého koupil pár araukaritů z Jesenicka, které jsou na danou lokalitu velice vydařené. Jeden z těchto kousků bych vám rád ukázal, protože je obzvlášť zajímavý. Takové kusy se tam již vesměs jen tak neválejí a já jsem rád za každý pěkný nález, protože je to opravdu parádička.

IMG_0648

Dadoxylon Jesenicko, rozměr 27x20x6

 

Jak na sádrování těžkých kamenů.

Možná je to úplně zbytečný článek, ale přeci jen jsem ho napsal, protože se třeba časem vyskytne někdo, kdo bude chtít dělat poctivé zpracování jako my s Martinem a bude mu záležet na tom, aby kámen dopadl co nejlépe, protože se setkáváme vesměs jen se špatnou a odfláknutou prací. Takže jdeme na věc, my jsme si s Martinem sehnali rašelinu, která má něco mezi 100-120 Kg a potřebovali jsme vyřešit, jak kámen perfektně připravit, abychom ho mohli nechat říznout na mostové pile. Sehnali jsme si tedy poloviční paletu a natloukli jsme na ní nopovou folii.Dále jsme koupili pytel obyčejné elektrikářské sádry, pytlíky do koše, velkoobjemovou nádobu na rozdělávání sádry a balící igelitovou folii. Dále jsme si ještě přichystali nějaké trámky a hranolky na podložení kamene do optimální polohy a šlo se na věc. Nejdříve jsme rozdělali dostatečné množství sádry a vytvořili poměrně hustý štrúdl, který jsem rovnoměrně rozprostřeli na krajní stranu palety. Potom jsme přichystali hranolek, kterým jsme potřebovali na druhé straně a rašelinu usadili nejtlustší stranou do sádry a druhou na připravený hranolek. Takže máme zasádrovanou jednu hranu kamene a podloženou druhou stranu kde vznikla dutina a co dál. Na řadu přicházejí pytlíky do koše a sádra. Rozděláme si tedy dostatečné množství sádry a dbáme na to, aby byla poměrně tekutá a dala se nalít do připravených pytlíků. Pytlíky raději zdvojte, protože jsou velice tenké a mohly by se protrhnout. Takže máme naplněný pytlík sádrou a počkáme až sádra nepatrně ztvrdne do stavu kdy není tekutá a má pastovitou konzistenci. Vezmeme nějaký nůž a z jedné strany uděláme do pytlíku několik menších řezů. Stranu, kterou jsme nařezali se snažíme napěchovat do dutiny pod kamenem, protože při tomto pěchování sádra uniká dírami hlouběji do dutin a tím je vyplňuje. Postup opakujeme dokud nemáme kámen krásně podsádrovaný. Ještě jsem zapomněl na jednu věc, a to je zabalení kamene do balící folie, aby jste zabránili znečištění kamene od sádry. Tak a to je kouzlo celého sádrování, v podstatě je to jen takový mustr jak na to, protože postup bude asi kámen od kamene jiný.

20140407_145928_Android 20140407_144116_Android 20140407_144018_Android 20140407_152339_Android

A zde máme nějaké fotky z řezání a jeden z uříznutých kusů, který jsem nafasoval. Není to moc dobře vidět, nicméně rašelina je plná brekciovaných kousků přesliček, dále pak jsou tam dvě pěkné sigillarie, několik celých přesliček a plno jiného materiálu. Prostě úžasný kousek do muzea.

20140408_133210_Android 20140408_101609_Android 20140408_090500_Android