Dnes vám ukážu dřevo, které jsem po usilovném boji vytáhl z mého kamaráda Bořka. Můžu říct, že jsme se jaksi dostali do patové situace, kdy jsem Bořkovi nabídl, doufám, že adekvátní kameny na výměnu a pak jsme asi tři-čtvrtě roku polemizovali, jestli rozřežeme jeho krásnou prdel, „myslím tím z tohoto dřeva“ :), a nebo jestli je to škoda a věnuje mi jeden plát z druhého kusu. Každopádně rébus jsme vyřešili a já dostal plát tohoto bombastického zkamenělého dřeva z Chrášťan, za což jsem Bořkovi velice vděčný. Je to jeden z nejkrásnějších kusů z této oblasti a je jen škoda, že už se tam nic podobného nenachází.
Archiv rubriky: Lokality
Rakovnické psaronie „pokračování“
Dnes navážeme na předchozí článek a ukážeme si další z psaronek, které mám ve své sbírce. Je to prozatím můj největší kus z této lokality, který jsem získal a v podstatě asi i nejhezčí, i když kousek, který jsem ukázal minule je také velice zajímavý. Tyto kusy jsou perfektně prokřemenělé až chalcedonové, protože když se do nich detailněji zadíváte, tak vidíte krásně zachovalé vzdušné kořínky a díky průhlednému chalcedonu je možné kámen studovat i do hloubky, což je pohledově velice zajímavé. Škoda jen, že nemám nějaký kamerový mikroskop, čí kvalitní makro objektiv, protože pod lupou je vidět mnoho zajímavých detailů, které momentálně nejsem schopen zachytit.
Opět psaronie, tentokrát z Rakovnicka
Ano, je to tu opět ;), zase se tu setkáváme s psaronkou a tentokrát z lokality, která je na psaronie velice chudá, což je Rakovnicko. Je to pro mě velice tajemná oblast, protože v této zóně je to asi tak, že co 3 kilometry, to uplně jiná dřeva. Rakovnické zóny jsou opravdový mix všemožných vrstev a rozklíčovat odkud, která dřeva pocházejí, je asi nadlidský výkon. Měl jsem tím na mysli původní uložení kmenů než zkameněliny. Co se to tam vlastně dělo? Příjde mi, že tam snad tekly řeky ze všech možných směrů a občas se i vytvořila nějaká jezera a bažiny, a proto ty psaronie a přesličky, které se tam občas najdou. Třešnička na dortu je Hlavačovská pískovna, která je v kopci a omleté kusy dřev které se tam nacházely, jako kdyby pocházely z ledovcové moreny. Snad mi někdo časem vysvětlí, jak se věci mají a jaký byl geologický vývoj této krajiny, protože by mě to moc zajímalo. Tak a tady je ta vzácnost na konec, pokud máte někdo něco podobného, pošlete mi prosím obrázek.
Packá parádička „Arthropitys Bistriata“
Dnes jsem navštívil pana Podhajského, což je sběratel převážně mořských fosílií a minerálů než zkamenělých dřev a udělali jsme pár obchodů, nakonec jsme si dobře popovídali o lidech a nalezištích kolem Paky, prostě takové pohodové debatní odpoledne. Během naší rozpravy pan Podhajský skočil někam do archivu a přinesl parádní přesličku a tu bych vám chtěl tady ukázat, protože je skutečně pěkná.
Studenecké peklo
Nedávno jsem měl u sebe na zpracování zkamenělé dřevo ze Studence, které tam nalezl Martin S. Studenecká dřeva patří mezi jedny z nejhezčích u nás a když jsou opravdu povedená, tak mají velice zajímavou kresbu, barvy a nasycení. A právě nasycení těchto dřev je velice problematický faktor při zpracování. Ne, že by pěkně prokřemenělý materiál byl na závadu, ale křehkost je pro tyto dřeva nepřítel číslo 1 a dělá tyto dřeva těžce zpracovatelnými. Dřeva jsou proto většinou velice popraskaná a nejhorší na tom je, že praskají ve více řadách a převážně do šroubovice. Navíc obsahují mnoho vnitřních prasklin, které ani nevidíte a proto vybrat nějaké pěkné místo bez prasklin pro optimální řez, nezaručuje, že se i tak něco z kamene při řezání nevysype. Co čert nechtěl, přesně to se stalo. Každopádně, je potřeba nepodléhat stresu a být připravený na všechno. Čeká vás sice mnoho a mnoho broušení, lepení a všemožných prací kolem, ale pokud to uděláte dobře, výsledek stojí za to. Nebudu tu popisovat, jak jsem se na tom vyřádil a rovnou sem dám obrázek co poslal Martin.
Psaronie ze Slánska a pár kousků z Novopacka
Máme tu opět oblíbené téma Psaronií, které asi zajímá všechny sběratele zkamenělých dřev. Předem bych chtěl napsat, že lokality psaronií jsou jedním z nejhledanějších témat na tomto webu, což je pochopitelné, je to jedna z nejžádanějších permokarbonských zkamenělin u nás a já bych chtěl říct, že na tomto webu najdete plno jiných zajímavých informací, ale ne konkrétní místa nalezišť, protože to je know-how každého sběratele. Přeji každému, ať si najde svojí psaronii, protože je to bezvadný pocit, když tento druh zkameněliny najdete a kdo to myslí se sběrem zkamenělých dřev vážně, tak to musí aspoň jednou zažít. Šance je na různých lokalitách stále, nicméně co si budeme nalhávat, úsilí je poměrně veliké a výsledky jsou značně nejisté. Vesměs je to jen pro skalní příznivce zkamenělých dřev, kteří jsou tomu schopni obětovat mnoho času i prostředků, protože na lokality je potřeba jezdit poměrně pravidelně a sledovat situaci na nich. Nejhorší na tom všem je, že se většinou jedná o zcela zanedbatelně malé zóny někde v poli a kdo nezná konkrétní místo, tak je vesměs téměř bez šance. No nic, chtěl jsem vás tak trochu navnadit, abyste nic nevzdávali a hledali dál, protože vždy je šance ;).
Kousky, které jsem získal v poslední době
Kmínek prozměnu z Trutnovska
Když už jsme u těch kmínků, tak tu opět nějaký mám. Abych řekl pravdu, tak to není můj nález, ale někde ho sehnal můj kamenářský parťák Martin. Mám tyto kousky rád, protože když jsou povedené, tak se jedná o krásné chalcedonové hlízy, které jsou pěkně barevné a strukturálně zajímavé. Tento kousek je konkrétně z jedné lokality u Trutnova, což byla ještě donedávna pro mě neznámá zóna. Každopádně, tato zóna a některé další v Českém ráji, mají dost společného a já bych celkem rád věděl jak tyto zóny spolu souvisejí.
Zajímavý kmínek z Podkrkonoší
Nedávno jsme navštívili Martina a Martin za pár dní navštívil nás. Bylo to z důvodu konzultace prací na jeho Studenečáku, který má u mě na zpracování. Předem chci říct, že až tu ten Studenečák uvidíte, tak asi i ukápne slzička dojetím, jak bude krásnej ;), ale o tom dnešní článek nebude. Dnes si povíme o zajímavém kousku kmínku, který jaksi nezapadá do lokality, kde byl nalezen a který přivezl na ukázku Tonda, kterého vzal Martin s sebou. Tyto kousky se daly najít spíš v malých zónách v Českém Ráji a v okolí Trutnova. Každopádně, Tondův kousek se našel v okolí Dolní Kalné, což je jaksi z ruky. Podle stavu otromlování, musel kámen projít poměrně dlouhým transportem a proto nelze přesně určit odkud by asi mohl být. Rozhodně posuďte sami, zde je pár fotek, které jsem na rychlo udělal.