Před pár dny jsem opět zabloudil do svého sklepního depozitáře a udělal jsem si pěkný kus pískovce. Můžu říct, že vyleštit takový kus pískovce je tak trochu nadlidský výkon a, promiňte mi ten výraz, je to jen pro skalní kamenářské pošuky. Je fakt, že jsem neleštil čistý pískovec, ale stromovou přesličku, což jaksi vnáší do případu jiný rozměr. Tyto kousky jsou v našich končinách poměrně dost vzácné a extra celotvary. Co k tomu dodat, není to kdo ví jak pohledový kámen a i zpracování je pekelná záležitost díky téměř pískovcové formě materiálu, ale vzácnost tohoto nálezu předčí veškeré neduhy s tímto kouskem dřeva spojené.

Máme konec týdne a chtěl bych vám ukázat jeden pěkný kousek, který jsem získal kdesi v okolí Jesenicka ;). Ne, že bych ho tam našel, to se přiznám, že ne, nicméně vyměnil jsem ho asi už před půl rokem za nějaké kamení a tento týden na něj došla řada. Co k němu víc říct, je to dřevíčko, které se našlo před 40-50 lety někde v okolí Jesenicka a člověk, který ho našel, zakomponoval do jakési mohyly na zahrádce. Po letech tuto zahradu koupil soused od kterého jsem nakonec dřevo získal já. O bližší zjištění historie z dob permokarbonu, kdy tento kmínek žil vlastní život, jsem se jaksi nepokoušel, protože bohužel z této doby nikoho neznám ;). Ještě k tomu dodám, že se leští celkem komplikovaně, protože co si budeme povídat, leštit tak, aby kámen byl lesklý, to už tu umí kdekdo, nicméně, já tyto kameny z Jesenicka leštím kolem 1,5 až 2 hodin a výsledkem je zcela vyleštěná plocha i s tmavými partiemi, které nevytváří téměř žádné duchy a které jsou nejvíce náročné na podleskování a následné leštění. Takto vyleštěný kámen je zase o jeden level jinde a pohledově je o dost kontrastnější a hezčí, než standardně zbastlený šutr.