Včera jsem byl u svého velice dobrého kamaráda Martina a tak nějak jsem si postěžoval, že nemám co zpracovávat. Ve sklepě mám nařezané jen veliké kusy, na které jsem neměl náladu a malé kusy jsem neměl nařezané, protože zrovna řeším uchycení kamenů při řezání na menší pile, kterou jsem nedávno koupil. Martin si také posteskl, že si koupil drahý kotouč na řezání tvrdých materiálů, nicméně, že se mu začal sjíždět na jednu stranu. Nenapadlo ho nic lepšího než, že vezme nějaké kusy nevalné kvality, které jsme měli u něj ulité a bude se snažit kotouč přeformátovat, aby měl správnou geometrii. Nakonec z toho vylezlo jednou moudro, že i kameny bez kresby a bez nějakých výrazných vnějších znaků má cenu zpracovat. Posuďte sami, vypadl z toho velice zajímavý kousek, který si zaslouží místo ve sbírce.

Finální verze po leštění.

Takto vypadal kámen po řezání a lepení.

Kámen v surovém stavu před zpracováním.