Letos jsem si řekl, že bych tento rok mohl být trochu aktivnější s vydávaní nových článku, protože co si budeme povídat, minulý rok to zas až taková hitparáda nebyla. Nebyl čas a ani síla se tomu věnovat a když už byl, tak jsme raději někde lítali venku po kamenech, nebo jsem se snažil něco vybrousit. Neříkám, že by se moje situace nějak výrazně změnila, ale občas je to jen o odhodlání se kousnout a něco drobného sepsat. To je asi vše ohledně lenosti a výmluv ;). Takže, dnes tu máme dva kousky z Chrášťan, které vesměs nejsou moje, ale Martina. Jedná se o jednu desku podelně říznutou, kterou jsem dostal od jednoho známého zadarmo a já jsem jaksi neměl sílu se tím zabývatm, tak jsem ji daroval Martinovi který sa na tomto kuse náležitě vyřádil, protože byl fakt ve špatném stavu. Druhý kus je ze série kousků, které kdysi sehnal Jarda Konůpek a konkrétně tento Martin koupil při Jardově rozprodávání sbírky. Co si budem povídat je to úžasná věc, která se jen tak další neobjeví a je s podivem co za úžasná zkamenělá dřeva je možné nalézt v naši zemi.

Pravidelný čtenář tohoto blogu zajisté pochopil, že Chrášťanská zkamenělá dřeva jsou co do pestrosti barev jedny z nejhezčích v České republice. Ty barvy jsou prostě fascinující a můžu říct, že jsem hezčí kousky z dob permu a karbonu neviděl nikde na světě, ale to už se asi po několikáté opakuji. Velice zajímavé téma je pro mě vznik těchto araukaritů, konkrétně podmínky museli být krajně specifické, protože nikde v Čechách jsem se s něčím podobným nesetkal až na pár vyjímek z Močidlece. Třeba se tím začne jednoho dne někdo se správným vzděláním zabývat a objasní nám, jak to přibližně v pradávných dobách vzniklo. Zde je jedna taková ukázka z tohoto kraje a  zároveň staré video z roku 1959 z chmelnice, ve které se to kdysi nacházelo. Dost by mě zajímalo, co se tam v té době dalo najít za parádičky.

Zkamenělé dřevo, Chrášťany, 28x25x7 cm

Je to již několik týdnů co jsem s Jardou vyhandloval pěkný kousek psaronie z Rakovnicka a dnes si ho tu ukážeme když už jsou ty velikonoce. Na Rakovnicku samozřejmě není žádná zóna, která by vydávala pravidelně tyto kousky, a proto je to vždy vzácný nález, který dost potěší, i když to nejsou bůh ví jak veliké kusy.  Jarda tedy měl obrovskou kliku a povedl se mu velice solidní kus, který se se svou velikostí řadí mezi ty větší a zároveň je i solidně barevný a to se počítá. Bohužel je totálně rekrystalizovaný, takže pohled do mikroskopu nic zajímavého neukázal, ale to by byla spíš taková třešnička na dortu. Co dodat, veliká gratulace Jardo a snad se v budoucnu ještě dočkáme dalších nálezů z Rakovnicka, které jsou zajisté pro každého správného dřevaře zajímavé.

Psaronie 26×7,5 cm, Rakovnicko

Na burzy v poslední době již téměř nechodím, protože pro nás dřevaře tam již pšenka téměř nekvete. Tuto sobotu jsem ale udělal po dlouhé době výjimku a navštívil jsem amatérskou burzu v Pražských Strašicích, protože má ještě jakousi kvalitu a udělal jsem dobře.  Od Davida K. se mi podařilo vyžebrat za solidní cenu tento pěkný kousek, který původně nevypadal tak dobře, ale po odbroušení 5 mm se jaksi vybarvil ;).

Pod dlouhé době jsem se opět odhodlal napsat nějaký článek. Vím, že to tu poslední dobou nějak vázne, nicméně takový je život. Zrovna jsem ve fázi, kdy nemám bohužel čas, a to dost zásadně ovlivňuje tento blog a vůbec moje pracovní nasazení kolem kamenů. Je fakt, že se aspoň snažím jezdit na kameny když to jde a musím říct, že se v poslední době daří nacházet zajímavé věci. Každopádně to uvidíte časem, nemusíte mít strach, že by byla nouze o perfektní materiál.

Tak a teď se mrkneme co to tu pro dnešek máme. Jsou to naprosto špičkové ukázky zkamenělých dřev z Chrášťan, které pocházejí z jednoho kmene a již jsem tu jeden kousek z této série ukazoval. Dnes ho tu uvidíme ještě jednou, protože se mi naposled nepovedl moc dobře nafotit.

Před pár dny k večeru jsem seděl doma na židli a přemýšlel jsem, jestli jít něco dělat do sklepa na kamenech nebo se jen poflakovat. Upřímně, nechtělo se mi nic dělat, protože teď pracuji na takových kamenných výkusech, že opět ztrácím elán. Jediné co mě přesvědčí jít páchat ty zvěrstva je myšlenka, že jsou to špičkové kameny a až se to udělá, tak to bude nářez. Každopádně, po hodině a půl hrubování jsem si vystavil stopku a řekl si, že se na to dneska můžu vykašlat a udělal jsem pro radost takovou menší zajímavost. Jedná se o kousek z Rakovnicka konkrétně o stromovou přesličku rodu Arthropitys Bistriat, který je zřejmě provrtán nějakým dřevokazným hmyzem.

Již několikrát jsme se tu mohli setkat s pěknými až špičkovými kousky z Chrášťan, které jsou protkány krásnými barvami. Jako specifickou Chrášťanskou barvu považuji modrou, která je absolutně jedinečná a kromě pár kousků ze Žlutické oblasti, jsem nikde nic podobného neviděl. A proto by se mohlo zdát, že co nemá modrou barvu, tak jako by z Chrášťan ani nebylo, nicméně realita je trochu někde jinde. V této oblasti se naopak dalo najít kde co. Mám odtud psaronii, přesličku a poměrně dost různých araukaritů, které nejsou tak specificky barevné jako špičkové ukázky z této zóny. Každopádně, dnes si tu opět ukážeme něco skutečně pěkného. Je to na jednu stranu netradiční kus dřeva, který bych spíše čekal na Očihově, nicméně mám od původní majitelky potvrzeno, že to vlastnoručně sebrala s dědečkem na poli u Chrášťan a tím se i potvrzuje, že se tu kdysi válelo ledacos.

Araukarit, Chrášťany, 36,5x25x11,5 cm

Po delší době tu máme Hlavačovský kousek, který jsem si půjčil opět od Martina, protože ho včera dodělal. V podstatě se sním nestihl ani pokochat a už jsem ho měl v packách, že ho zde hned vystavím. On by ho totiž po čase zastlal do nějaké bedny a my by jsme byli bez šance ho vůbec spatřit. Co se týká historie tohoto kus tak vím, že ho kdysi sehnal Jarda od jednoho sběratele z Rakovnicka a časem nám nabídl jeden plát, což Martin samozřejmě využil. Co se týká zpracování, tak tyto kusy jsou standardně těžce zpracovatelné. Pokud je chcete udělat skutečně do zrcadlového lesku, tak se spolehněte, že si na takovém kusu opravdu dlouho poležíte. Navíc, jsou to hladký prevíti, kteří se špatně drží a neustále hrozí, že vám vycestují při leštění někam mimo mísu, což mám za následek neustále sevřený svěrač a smrt v očích, jako kdyby jste měli 300 na tachometru. Musím to bonznout, tento kousek se téměř proletěl. Naštěstí ho Martin stihl nějak zachytit a tím pádem zachránit. Odnesla to jen lehce zhmožděná paže, což se dá ve finále považovat jako ohromný úspěch ;), že ho nerozbil o lešťák a ještě se u toho nezranil.