Návštěva jeskyně v Postojné

Minulý týden jsem si s rodinou užíval dovolenou v Chorvatsku a během této dovolené jsme navštívili Slovinskou jeskyni „Postojnska Jama“. Když jsme přijeli na místo, začal jsem se pídit po informacích o možnostech focení v této jeskyni a hned u parkoviště byl stánek s informacemi, kde mi bylo sděleno v Aj něco nesrozumitelného, nicméně tak nějak jsem vydedukoval, že mám smůlu. No nic, řekl jsem si a chtěl jsem hodit foťák zpět do auta, ale polemika s přítelkyní mě přesvědčila, abych si ho vzal sebou. Tak jsme šli ke kase i s foťákem a opět jsme se dotázal, jestli je možné fotit v jeskyni. Slečna na kase mě potěšila informací, že se dá fotit, ale bez blesku. No co, mám přeci Canon, pořádný full frame dělo, na co blesk, že. Vyklusali jsme o pár metrů výše, kde byl vchod do jeskyně a chvíli jsme čekali na náš čas prohlídky. Po chvíli přišla hodina H, kdy jsme postupně prošli turniketem, za kterým nás vyfotili neméně profesionálním foťákem jednoho po druhém. V hlavě jsem si říkal „No to jsou, ale tydýti zase tam všichni budeme vypadat jak idioti a ještě nám to budou chtít prodat na konci tunelu ;)“. Šli jsme dál a první, co mě zarazilo, byla cedule jak kráva „zákaz focení“ v tu chvíli jsme začal být z celého výletu do jeskyně jaksi rozmrzelý, ale nevzdával jsem se a opět jsem se zeptal jedné průvodkyně jak to s tím focením je. Paní v tlusté fusekli přes celé tělo zaváhala a lámanou korejštinou mi sdělila, že to asi možné není. Co naplat, rozhodl jsem se, že se na ně můžu pěkně vykakat a že nafotím fotek jako nikdo před tím. Musím říct, že moje rozhodnutí bylo velice správné, protože to co následovalo mě naštvalo ještě více. Nasedli jsme si totiž do vláčku, který nás vezl jeskynním systémem asi dva kilometry, což by zas až tak k naštvání nebylo, kdyby nefrčel přes jedny z nejkrásnějších sálů první kosmickou rychlostí. Z focení na vláčku bylo samozřejmě úplné prd, i když jsem zapomněl dodat, že během jízdy vláčkem jsme obdrželi přímí zásah od zábleskového systému, který zaručil možnost koupit si další idiotskou fotku do sbírky a jeden kilometr jízdy vláčkem s dočasným oslepnutím. No co, aspoň jsme si zafotili. Každopádně, můj vnitřní džihád proti systému v Postojnské jeskyni započal. O tom, že jsme v podstatě zbytek jeskyně běželi za nějakým znuděným průvodcem a na konci tunelu nás čekali hnusné fotky za bambilion už ani psát nebudu. Každopádně Slovinská jama nás sežrala a v cukuletu vyplivla, aby opět vycucla nějaké ty eura z dalších chudáků, ale je potřeba se nedat a snažit se z této díry vydolovat maximum. Fotky budu postupně přidávat, jen co je zpracuji. Na kvalitu moc nekoukejte, je to maximum, co v dané situaci šlo nafotit.

_MG_0019

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *