Psaronie z jezerní facie u Klobuk

S Martinem se již několik let snažíme hledat v širokém okolí Klobuk, které je známé výskytem karbonské flory a fauny a občas se nám podaří najít něco zajímavého. Těch zajímavých věcí máme již za léta hodně, nicméně čas je náš nepřítel, a proto ukázky z této lokality zpracováváme velice pozvolna, takže jsou tu vidět jen sporadicky. Dnes si tu po nějaké době ukážeme pěkný kousek Psaronie, kterou jsme našli v jedné haldě kamenů, kterých je tam kolem polí požehnaně.

Psaronius, Slánsko, 13x10cm

Další kmínek z Českého ráje

Máme tu další report z Českého ráje a opět se jedná o kmínek z mé oblíbené lokality, který jsem nedávno náhodou našel. Kmínek v této hlíze není moc veliký, nicméně hlíza jako taková je velice pěkná estetická věc. Je krásně naplněná malými achátky, chalcedonem a i barevné provedení je velice vyvedené. Takže, ačkoliv to není úplně ukázkový vědecký materiál z kterého by se dalo něco zásadního vyčíst, je to krásný kousek do sbírky, který mě opravdu potěšil.

Kmínek, Český ráj, 11×10,5 cm

Chrášťanský kousek a trocha historie

Pravidelný čtenář tohoto blogu zajisté pochopil, že Chrášťanská zkamenělá dřeva jsou co do pestrosti barev jedny z nejhezčích v České republice. Ty barvy jsou prostě fascinující a můžu říct, že jsem hezčí kousky z dob permu a karbonu neviděl nikde na světě, ale to už se asi po několikáté opakuji. Velice zajímavé téma je pro mě vznik těchto araukaritů, konkrétně podmínky museli být krajně specifické, protože nikde v Čechách jsem se s něčím podobným nesetkal až na pár vyjímek z Močidlece. Třeba se tím začne jednoho dne někdo se správným vzděláním zabývat a objasní nám, jak to přibližně v pradávných dobách vzniklo. Zde je jedna taková ukázka z tohoto kraje a  zároveň staré video z roku 1959 z chmelnice, ve které se to kdysi nacházelo. Dost by mě zajímalo, co se tam v té době dalo najít za parádičky.

Zkamenělé dřevo, Chrášťany, 28x25x7 cm

Konec jedné unikátní sbírky v Čechách

Tento týden je nějaký špatný, náš společný známý a kamarád Jarda Konůpek se rozhodl prodat komplet svojí sbírku zkamenělých dřev, tak nám s Martinem nezbylo nic jiného, než se tam jako supy hnát a koupit vše, co se dá. Upřímně, nemám z toho žádnou radost, Martin si tam koupil nějaká dřeva a já jsem si vybral celou sbírku silicitů s kmínky z Českého Ráje a jednu velice zajímavou přesličku z Tikova a tím to zhaslo, protože momentálně nemáme zase tolik volných financí, abychom do toho mohli investovat. Upřímně, já jsem ani nějak neměl náladu se v tom hrabat, protože mi to přišlo líto. A i když Jarda říkal, že bude sbírat dál, tak pro mě je to stejně konec jednoho sběratele, co to měl hodně rád, a ke kterému jsem se rád jezdil dívat na jeho sbírku, ačkoliv jsem ji viděl již stokrát, protože byla perfektní. Skoro to zní, jako by měl vystavené parte někde za vitrinou v Počaplech, nicméně Jarda naštěstí žije a ačkoliv mě pěkně štve, že to takto dopadlo, i když k tomu má asi své důvody, tak mu přeji, aby našel v životě klid a dosáhl svých cílů, které si vytyčil. 

Drobnosti z Nové Paky

Dnes tu máme takový krátký reportík z Nové Paky. Jedná se o vlastní nálezy psaronie a rašeliny s dvěma šišticemi, které jsem vykopal na novém místě objeveném nedávno na Novopacku. Místo má určitě svůj potenciál a doufám, že do budoucna přinese další pěkné nálezy.

Za horami a dolinami teče potůček.

Kdesi v Českém Ráji, za horami a dolinami, teče jeden úžasný potůček. Kdysi v něm bylo možné nalézt krásné věci. Dalo by se říci, že to byly poklady, protože se jedná o zkamenělé kousky rostlin z dob permokarbonu, což je veliká vzácnost, ačkoliv to ještě nikdo nebyl schopen náležitě docenit. To místo je bohužel již prokleté a zapomenuté, protože bylo po léta drancováno loupeživými rytíři až nezbylo nic, z čeho by se mohli dobří lidé radovat, ani srnky a divočáci už tam nechtějí chodit vodu pít. Je mi z toho smutno, když vidím tu temnotu nad tímto krasným údolíčkem a ještě víc, když si vzpomenu jaké krásné poklady odtamtud přišly vniveč, protože loupeživí rytíři nepochopili jak vzácné to tam všechno bylo. Snad jen čas rozptýlí mlhy nad tímto krajem a zase po dlouhé době vyjde slunce.

Stigmaria, 40x12cm, Český Ráj.

Plzeňské broušeníčko.

Dnes jsem tu publikoval jeden kousek z Plzně a když už jsem v tom milém rozmaru, tak si dáme ještě jeden pokec nad Plzeňským dřevníkem. Je to již nějaký pátek co jsem navštívil Jardu B. z Berounska a pěkně si s ním popovídal o zkamenělých fošnách a celkově i o lokalitách na Plzeňsku. Musím říct, že Jarda je fakt dobrej kluk a rád si s ním povídám, protože generuje takovej klid kolem sebe, no prostě pohodář. Ukázal mi i nějaké věci kolem dřevořezby a různé keltské šperky které vyrábí a ve finále jsme se dopracovali k tomu, že by potřeboval něco zpracovat. Slovo dalo slovo a já jsem obdržel dva celotvary z Plzně a jednu Slánskou hlízu karneolu s nějakou rostlinou s tím, že by to potřeboval zpracovat. Já jsem samozřejmě neodolal a kývl jsem, že to spáchám. Takže zde to máme a jelikož zítra jedu do Svatého Jana pod skalou za sestřenicí a budu to odevzdávat, rozhodl jsem se ještě tyto kameny nafotit a ukázat jak to dopadlo.

Araukarit 37×22 cm, Lokalita Líně

Araukarit 34×22 cm, Lokalita Líně

Návštěva v Holoubkově

Nedávno jsem byl v Holoubkově na návštěvě u bratrů V. , kteří mají velice pěknou sbírku araukaritů a minerálů. Musím říct, že Bráchové jsou opravdu speciální případi, protože sbírku dávají dohromady spolu a veškeré rozhodování o koupi či výměně také probíhá v drtivé většině společnými silami, a to je někdy opravdu peklo z kluků vymáčknout nějakou dohodu :D. Rozhodně to neberte tak, že by dělali kdo ví jaké haryky, prostě také chtějí sehnat něco pěkného do své sbírky a ve dvou lidech je to někdy poněkud náročnější. Každopádně, já jsem si přivezl z návštěvy tento kousek dřeva z Plzně a ačkoliv je to taková klasika z této oblasti, tak se mi moc líbí. Takže, díky kluci a ať se vám daří v další sběratelské činnosti. 

Araukarit 23×13,5 cm, Lokalita Líně

Blšanské dřevo z předchozích akcí

Dnes si tu ukážeme dřevo, které pochází z jedné z akcí, které jsme na Blšansku před pár lety absolvovali a o kterých jsem psal jaká to byla zvěrstva, protože terén na lokalitě je opravdu šílený. Pokud to vezmete tím správně zběsilým stylem jako jsme to absolvovali my dva s Martinem tak stále tu byla možnost něco najít. Po nás to už vskutku bude náročné, protože my jsme v tom opravdu důkladní. Martin to opět pojal po svém a v jednom remízku kdesi pod trnkami se mu podařilo vydloubnout tento pěkný kousek, který se v reálu pěkně třpytí, protože je prostoupený krystalickým křemenem. Bohužel foťák není schopen tuto krásu moc dobře zachytit a na fotkách to tak pěkně nevypadá. No posuďte sami, mě se i tak líbí.